Můj hlas jsem já. Hlasohled Ridiny Ahmedové už patnáct let vede lidi k objevování vlastního hlasu
Hlas, to je nejpřirozenějším nástroj každého člověka, nástroj emocí a komunikace. Něco tak samozřejmého, že nás nad ním asi nenapadne uvažovat, dokud si nepovšimneme nějaké anomálie: ztratíme jej či uslyšíme hlas nepříjemný či naopak okouzlující. Kdo by to věděl lépe než rozhlasoví posluchači…
Hlas, to je nejpřirozenějším nástroj každého člověka, nástroj emocí a komunikace. Něco tak samozřejmého, že nás nad ním asi nenapadne uvažovat, dokud si nepovšimneme nějaké anomálie: ztratíme jej či uslyšíme hlas nepříjemný či naopak okouzlující. Kdo by to věděl lépe než rozhlasoví posluchači…
Hlasu ze všech možných perspektiv se věnuje celá – i když malá – organizace Hlasohled, a to už patnáct let. Hlasohled založila a vede zpěvačka Ridina Ahmedová, která bude hostem pořadu Reflexe: Hudba! v pondělí 2. prosince. Toto sdružení pořádá workshopy a konference, v nichž se stýkají obory tak odlišné, jako je psychologie, psychoterapie, fyziologie, spiritualita, hudba, teatrologie, etnografie, divadlo i sociologie. Na pódiu se střídají herci, hlasoví pedagogové, foniatři, zdravotní klauni, terapeuti různého zaměření, zpěváci, režiséři a ještě pestřejší je skladba těch, kdo tyto akce Hlasohledu navštěvují. Všechno má společnou podmnožinu: hlas.
„Moc ráda bych k vystoupení pozvala třeba ošetřovatele zvířat nebo lidi z krizové linky, ale většina se zdráhá mluvit veřejně o něčem, co považuje za samozřejmé,“ říká Ridina Ahmedová, které nápady v žádném případě nedocházejí.
Na začátku Hlasohledu stálo přesvědčení, že zpívat může každý. Proto uspořádal Hlasohled první workshopy, v nichž se lidé za pomoci zpěváků různých etnických skupin snažili otevřít v sobě skrytý hlasový potenciál, odblokovat tělesné napětí či odstranit kulturní a jiné nánosy. Za dobu působení Hlasohledu už prošlo těmito dílnami na sedm tisíc účastníků. Mohli si vyzkoušet indický zpěv, africké melodie a rytmy, ale i české a moravské lidové písně nebo hebrejské kabalistické texty – škála je bohatá.
Zájem o projekty Hlasohledu soustavně narůstá. Organizace se potýká s problémy typickými pro kulturní sféru v České republice. Systém grantů a absence prostoru, kde by se semináře a konference mohly odehrávat.
Dvě stovky lidí navštívili zatím poslední konferenci Hlasohledu, která se odehrála v Papstově sále na Smíchově v sobotu 9. listopadu. Anketa, kterou mezi nimi provedla autorka tohoto textu, ukázala, že zájemci se rekrutují z širokého spektra profesí: učitelka zpěvu, herečka, hlasová pedagožka, terapeutka, dívka s touhou poznat své minulé životy, zaměstnankyně PR agentury, vydavatelka, novinářka… Ano, 98% z návštěvníků tvořily ženy – proč, na to se pokusíme také odpovědět v pořadu Reflexe.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
