Mistr a Markétka. Vynikající rozhlasové zpracování kultovního románu Michaila Bulgakova

30. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Mistr a Markétka
0:00
/
0:00

Román Mistr a Markétka je považován za jedno z nejvýznamnějších literárních děl 20. století. Magický příběh o věčném boji dobra se zlem, vyprávěný na půdorysu příběhů Fausta a Piláta Pontského, ve kterém se prolíná několik dějových rovin a realita se mísí s fantazií, byl inspirací stejnojmenného rozhlasového seriálu. V hlavních rolích Ladislav Frej, Miloš Kopecký, Helena Friedrichová, Josef Vinklář a Eduard Cupák. Poslouchejte on-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání.

Překlad: Alena Morávková
Dramatizace: Jan Vedral
Osoby a obsazení: Mistr (Ladislav Frej), Markétka (Helena Friedrichová), Woland (Miloš Kopecký), Kňour (Josef Vinklář), Korovjev (Josef Langmiler), Azazelo (Jan Teplý), Hela (Sylva Turbová), Pilát Pontský (Eduard Cupák), Marek Krysobijec (Milan Neděla), Ivan Bezprizorný, básník (Jiří Ornest), Jošua Ha Nocri (Viktor Preiss), Kaifáš (Zdeněk Kutil), Tajemník (Josef Velda), Míša Berlioz (Ilja Prachař), Lotrov, ředitel Varieté (Vladimír Brabec), Rimský, provozní ředitel Varieté (Svatopluk Beneš), profesor Stravinský, psychiatr (Pavel Pípal), spisovatel (Antonín Hardt), spisovatel (Milan Klásek), Semetriková (Blanka Maršálková), Zalímcov (Jiří Pleskot), Dvoubratský (Svatopluk Skládal), muž z Jalty (Roman Hemala) a sestra (Jana Hermachová) a (Vladimír Fišer)
Hudba: Jiří Váchal, Vladimír Truc, Leoš Kosek
Hudební spolupráce: Pavel Nikl
Zvukový mistr: Karel Nedorost
Dramaturgie: Marie Říhová
Režie: Jiří Horčička
Natočeno: v roce 1987

Je na čase

Kapelu Rolling Stones údajně inspiroval k písni Sympathy For The Devil, Salmana Rushdieho k románu Satanské verše a Pearl Jam k písni Pilate. Řeč je o románu Mistr a Markétka, který začal Bulgakov psát v roce 1928, ale rukopis v roce 1930 spálil. Dokládá to i jeho dopis vládě: „Osobně, vlastníma rukama jsem v kamnech spálil všechny koncepty románu o ďáblovi.“

Motiv pálení díla se pak objeví i v románu samotném. V druhé verzi, kterou Bulgakov začal psát v roce 1931, se objevují postavy Mistra a Markéty a jejich jména nese i titul románu. Tuto verzi Bulgakov dokončil v roce 1936, ale o rok později ji redigoval.

Poslední úpravy textu nadiktoval své ženě několik dní před smrtí v roce 1941. Notně cenzurovaná verze vyšla poprvé v roce 1966 v časopisu Moskva, kompletní verze nejdříve samizdatově a následně v roce 1967 ve Frankfurtu. A konečně první ruské necenzurované vydání je z roku 1973.

Vydejte se s námi do časů, kdy v Rusku vládla bolševická diktatura, Mistr trpěl se svým dílem a po ulicích Moskvy se procházel ďábelský mág se svou bizarní družinou.

Michail Bulgakov

Čtěte také

Michail Bulgakov se narodil 15. května 1891 v Kyjevě. Ukrajina byla tehdy součástí ruského impéria. Jeho otec byl profesorem teologie. Na začátku první světové války odešel jako dobrovolník Červeného kříže na frontu, kde byl několikrát raněn. V roce 1916 absolvoval Lékařskou fakultu Kyjevské univerzity a následně působil jako polní doktor.

Narozdíl od svých sourozenců, kteří bojovali v řadách bělogvardějců a podařilo se jim emigrovat, Michail Bulgakov zůstal jako lékař na Kavkaze. Onemocněl břišním tyfem a během léčby se stal závislý na morfiu. Díky manželčině péči se mu podařilo se závislosti zbavit. Teprve roku 1921 se přestěhoval do Moskvy.

Celý život ho provázely spory se sovětskou mocí. Například hry Dny Turbinových (nastudováno v Moskevském uměleckém divadle) a Zojčin byt (ve Vachtangově divadle) byly zakázány. A to i přesto, že Dny Turbinových, hra napsaná podle románu Bílá garda, měl údajně v oblibě sám Stalin. V této souvislosti je často zmiňovaný Bulgakovův telefonát se Stalinem z roku 1930 (Stalin zavolal Bulgakovovi osobně domů), po němž byl Bulgakov přijat do Moskevského uměleckého divadla a pracoval zde šest sezón. Ostatně spekuluje se o tom, že Stalinova náklonost zachránila Bulgakovovi nejen existenci, ale i život.

Spisovatel se na diktátora několikrát písemně obrátil s žádostí, aby směl Sovětský svaz opustit, když zde nesmí pracovat, ale Stalin mu neodpověděl.

autoři: Marie Říhová , Tvůrčí skupina Drama a literatura , Martin Velíšek
Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.

Jan Pokorný, ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu a moderátor

tata.jpg

Tata a jeho syn

Koupit

Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.