"Milý pane Ludvíku"

9. červen 2005

Vltava - výchozí obrázek|foto:Český rozhlas Vltava

Sborníky věnované někomu k určitému životnímu výročí mají nespornou výhodu. Jejich obsah je veskrze pozitivní, pochvalný a určený především k potěše a docenění díla či zásluh oné oslavované osobnosti. Stávají se dárkem, s nímž se může obšťastnit nejen oslavenec. Na sborníku Ludvíku Kunderovi k pětaosmdesátinám (narodil se 22. března 1920) se podíleli literární či divadelní teoretici i praktici (např. Arnošt Goldflam, Květoslav Chvatík, Antonín Přidal, Milan Uhde), básníci (např. Petr Hruška, Pavel Švanda, Bogdan Trojak) i výtvarníci a fotografové (např. Anežka Kovalová, Ludmila Jandová, Vít Ondráček), lidé, kteří se s jubilantem setkali a tento okamžik pro ně znamenal plně obohacující zážitek, tvůrčí inspirativnost i hodnotící autoritu.

Mnozí z těch, kteří přispěli svým přáním, jsou kolegové, osobní přátelé. Někteří se cítí být jeho žáky, ať už přímými, nebo jen proto, že přijali způsob, styl a myšlenkové zaměření svého učitele.

Co všechno se může čtenář dozvědět z takového "gratulovníku"? V jednom z příspěvků (Jan Halas: S baletem už asi moc nepočítejme) je například uveden obdivuhodný výčet činností, jimiž se L. Kundera během svého života zabýval a zabývá. Je zde charakterizován jako básník, překladatel poezie a prózy, divadelní, televizní a rozhlasový dramatik, dramaturg, redaktor, publicista, literární historik, teoretik i kritik, editor, tvůrce rozhlasových a televizních literárních pořadů, výtvarný teoretik, vysokoškolský pedagog i mimoškolský rádce a učitel mladých a začínajících, výtvarník. Úctyhodný seznam aktivit pro jeden, dosud neukončený lidský život, neboť je z něj cítit potěšující energie, živená evidentním zájmem o současné slovesné, dramatické i výtvarné dění. Ke všemu můžeme jistě přičíst i odbornictví v přípravě čaje, neboť čajomilství je zřejmým a výrazným Kunderovým požitkem.

Sborník Ludvíku Kunderovi k pětaosmdesátinám|foto: vltava.cz

Z výše uvedených životních aktivit je dobré konkrétně představit alespoň některé. Jako redaktor působil Ludvík Kundera v brněnské umělecké revue Blok, v kulturní rubrice deníku Rovnost a v literárním měsíčníku Host do domu. V letech 1968-70 byl dramaturgem Mahenovy činohry v Brně. Je autorem mnoha her, scénářů a montáží pro rozhlas a televizi. Byl spoluzakladatelem postsurrealistické Skupiny Ra, je členem mezinárodního Pen-klubu i akademií umění v Lipsku, Drážďanech a Mnichově, držitelem několika tuzemských i mezinárodních ocenění. Zásadním životním tématem se L. Kunderovi stal básník František Halas.

Badatel, usazený a usídlený v Kunštátě na Moravě, kde se probírá svými knihami, úvahami a spisy, vydávanými brněnským nakladatelstvím Atlantis (Spisy L. K. vycházejí od roku 1994 a zatím obsahují sedmnáct svazků), nabízí přátelům, studentům i běžným čtenářům mnohé ze svých vzpomínek. Vlastním životem Ludvík Kundera zajímavým způsobem referuje o dějinách dvacátého století, především v prostoru literární, dramatické a výtvarné tvorby praktické i teoretické.

Sborník. Ludvíku Kunderovi k pětaosmdesátinám. Host, Brno 2005, mimo edice, 120 s.

autor: Milena M. Marešová