Milena Dopitová: Zajímají mě tabuizované otázky

18. prosinec 2017

Po roce 1989 na českou výtvarnou scénu nastoupila nová silná generace umělkyň, které ne ve všech případech, ale často opouštěly tradiční obory jako malířství a sochařství a používaly konceptuální postupy. Mezi první a nejvýraznější osobnosti této generace patřila Milena Dopitová.

Začínající umělkyně v té době patřila mezi členy klíčové umělecké skupiny raných 90. let Pondělí.

Naše krédo bylo: nezanedbávej maličkostí a povinných cvičení. Inspiraci jsme hledali v každodenním životě.

Jedno z prvních vystoupení Mileny Dopitové se na mezinárodní scéně odehrálo už v roce 1994, kdy ji na skupinovou výstavu do Institutu současného umění v Bostonu pozvala historička umění Milena Kalinovská. Dopitová tehdy v reakci na odvrácenou stranu tamního feminismu vytvořila instalaci s názvem Neboj se udělat ten první krok, kdy použila opletený kulečníkový stůl včetně koulí a tág a před něj umístila xerox Johanky z Arku v brnění.

Ta instalace směřovala k názoru, který jsem měla, a sice že je něco nezdravého na tom, aby se žena chovala mužsky.

Leitmotivem tvorby Mileny Dopitové je otázka osobní identity. Otázce ženské identity prakticky věnovala celou svoji uměleckou kariéru. Poprvé jste se jí dotkla v roce 1991 ve svém díle Dvojčata (Já a moje sestra), kde se na fotografiích zachytila se svojí skutečnou sestrou dvojčetem. Znovu sebe a svoji sestru zachytila v roce 2003 v multimediální instalaci Sixtysomething, ve které se obě namaskovaly na daleko starší ženy. Tentokrát byla tématem otázka stáří.

Ve Spojených státech se bojí lidé zestárnout… Chudší země jako je například Egypt se o své seniory starají daleko více…

V posledních letech se Milena Dopitová ve své tvorbě obrací také k tématu mužské identity. V roce 2014 vznikl fotografický cyklus Dobrovolný hrdina nebo instalace Miluji a přijímám. Obě práce návštěvníci mohli vidět na stejnojmenné výstavě v Městské knihovně a zaznamenané si je vedle mnoha dalších mohou prohlédnout také v nové monografii s názvem Milena Dopitová: I stejné je jiné, do níž svými texty přispěli Martina Pachmanová, Milena Kalinovská a Marek Pokorný.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.