Milá Terezko

Setkala se s ním v Petrkově, kam ji její otec "odložil" na léto. Terezka vstoupila do tajuplného světa, v němž pobýval svérázný umělec spolu s životní partnerkou, francouzskou básnířkou Suzanne Rennaudovou a jejich dvěma syny. Mladá dívka nabídla bytosti vržené díky "nepříznivé době" do zvláštní vnitřní samoty svět prostý, naplněný pochopením a umožňující snít. "Získala jsem si ho asi svou naivitou, společnou jsme měli i lásku ke zvířatům. Pan Reynek se mnou někdy i 'filozofoval'. Bylo ale jasné, že veselo mu není - snad jsem ho někdy dokázala rozveselit."

V daném případě nejde o to, kým byla ona adresátka necelé stovky dopisů, psaných mezi lety 1951 a 1970. To, že jde o dceru Otty A. Tichého, spisovatele, překladatele, hudebního skladatele a pedagoga, zároveň též o vnučku francouzského katolického spisovatele Léona Bloy a od roku 1961 manželku Antonína Suma, bývalého osobního tajemníka Jana Masaryka, je zajímavé pro poznání dalšího spletitého, komplikovaného lidského osudu (závěrečná studie umožňuje stručný náhled).

Dnes jen o té prašivině|foto: www.paseka.cz

Jednostranný celek (dopisy T. Sumové se nedochovaly) nezasvěcenému čtenáři neposkytne žádné skandální odhalení ani nějaké světodějné úvahy či reflexe zásadní teoretické šíře. Zprávy se týkají dění v nejbližším okolí, osobností i postaviček, které ho zabydlují (Jarmilka Půžová, synové Jirka a Daník), nebo do něj zvnějšku vstupují (filosof Jiří Němec, příbuzní a přátelé z Francie). Neodmyslitelné jsou zprávy ze života kočičích přátel ("oblíbený Bělomour tloustne a zařizuje se na zimu"). Vzpomínky jsou ojedinělé (J. Florian, J. Deml). Obvyklé jsou denní a časné starosti (nákup květinových sazenic, peníze za prodané grafiky, léčba kočičích nemocí), přirozený projev člověka, který také potřeboval někomu svěřit svoji starost, požádat o prosté vyřízení určité žádosti, předání vzkazu nebo pozvání.

V období, do něhož dopisování spadá, se Reynek jako básník odmlčel. Přesto i zde čas od času jemně vane zvláštní poetika. Jakoby člověka přemohla osobitá "reynkovská" inspirace, svěžím dechem prostupující ticho podivného času: "myši vylezly a nastal rej. Podsvětní, chlupatý, skandovaný prudkými pády a drápkatou kresbou po prknech. Směs strachu, půvabu, mene tekel vousatých hubiček s bílými zoubky."

Kniha, mimo to, že je drobným vhledem do konkrétního života, je ukázkou kvalitní nakladatelské práce. Vyšla v rámci semináře Nakladatelská praxe na Filosofické fakultě University Karlovy ve spolupráci se studenty Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Její formální provedení je příjemné, esteticky vyvážené. Obsah je vhodně projasněn poznámkovým aparátem.

Dnes jen o té prašivině. Dopisy Bohuslava Reynka Tereze Sumové z let 1951-1970, Paseka, Praha a Litomyšl 2005, edice Scholares, sv. 6, str. 96.