Milá Terezko
Význam útlé knihy, vydané jako šestý svazek edice Scholares, je spíš než ve zvláštním poučení nebo hlubším poznání osobnosti jejich autora, v možnosti setkání s člověkem v jeho všední lidské podobě. Autorem dopisů je básník a grafik Bohuslav Reynek (1892-1971). Určeny byly Tereze Sumové (nar. 1932).
Setkala se s ním v Petrkově, kam ji její otec "odložil" na léto. Terezka vstoupila do tajuplného světa, v němž pobýval svérázný umělec spolu s životní partnerkou, francouzskou básnířkou Suzanne Rennaudovou a jejich dvěma syny. Mladá dívka nabídla bytosti vržené díky "nepříznivé době" do zvláštní vnitřní samoty svět prostý, naplněný pochopením a umožňující snít. "Získala jsem si ho asi svou naivitou, společnou jsme měli i lásku ke zvířatům. Pan Reynek se mnou někdy i 'filozofoval'. Bylo ale jasné, že veselo mu není - snad jsem ho někdy dokázala rozveselit."
V daném případě nejde o to, kým byla ona adresátka necelé stovky dopisů, psaných mezi lety 1951 a 1970. To, že jde o dceru Otty A. Tichého, spisovatele, překladatele, hudebního skladatele a pedagoga, zároveň též o vnučku francouzského katolického spisovatele Léona Bloy a od roku 1961 manželku Antonína Suma, bývalého osobního tajemníka Jana Masaryka, je zajímavé pro poznání dalšího spletitého, komplikovaného lidského osudu (závěrečná studie umožňuje stručný náhled).
Jednostranný celek (dopisy T. Sumové se nedochovaly) nezasvěcenému čtenáři neposkytne žádné skandální odhalení ani nějaké světodějné úvahy či reflexe zásadní teoretické šíře. Zprávy se týkají dění v nejbližším okolí, osobností i postaviček, které ho zabydlují (Jarmilka Půžová, synové Jirka a Daník), nebo do něj zvnějšku vstupují (filosof Jiří Němec, příbuzní a přátelé z Francie). Neodmyslitelné jsou zprávy ze života kočičích přátel ("oblíbený Bělomour tloustne a zařizuje se na zimu"). Vzpomínky jsou ojedinělé (J. Florian, J. Deml). Obvyklé jsou denní a časné starosti (nákup květinových sazenic, peníze za prodané grafiky, léčba kočičích nemocí), přirozený projev člověka, který také potřeboval někomu svěřit svoji starost, požádat o prosté vyřízení určité žádosti, předání vzkazu nebo pozvání.
V období, do něhož dopisování spadá, se Reynek jako básník odmlčel. Přesto i zde čas od času jemně vane zvláštní poetika. Jakoby člověka přemohla osobitá "reynkovská" inspirace, svěžím dechem prostupující ticho podivného času: "myši vylezly a nastal rej. Podsvětní, chlupatý, skandovaný prudkými pády a drápkatou kresbou po prknech. Směs strachu, půvabu, mene tekel vousatých hubiček s bílými zoubky."
Kniha, mimo to, že je drobným vhledem do konkrétního života, je ukázkou kvalitní nakladatelské práce. Vyšla v rámci semináře Nakladatelská praxe na Filosofické fakultě University Karlovy ve spolupráci se studenty Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Její formální provedení je příjemné, esteticky vyvážené. Obsah je vhodně projasněn poznámkovým aparátem.
Dnes jen o té prašivině. Dopisy Bohuslava Reynka Tereze Sumové z let 1951-1970, Paseka, Praha a Litomyšl 2005, edice Scholares, sv. 6, str. 96.
Nejposlouchanější
-
David Drábek: Ptakopysk. Příběh bratrů Pospíšilových, šampionů v kolové
-
Radka Denemarková: Cukrář a Venuše. Tragická romance karlovarského cukráře a krásné varietní divy
-
Ingeborg Bachmannová: Dobrý bůh z Manhattanu. Zosobněná síla zla, která zničí každou lásku
-
Viktorín Šulc: Etuda z odvrácené strany. Alois Švehlík a Vladimír Dlouhý na stopě brutálnímu vrahovi
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.