Mezinárodní den muzeí
Mezinárodní rada muzeí (ICOM) vyzvala muzea celého světa, aby 18. května 2002 oslavila Mezinárodní den muzeí, pro nějž bylo letos stanoveno téma "Muzea a globalizace". Tento svátek všech světových muzeí a galerií se slaví každoročně od roku 1877 a bývá všeobecně spojován se dnem otevřených dveří.
U příležitosti oslav připravilo Národní muzeum Praha na sobotu 18. května bohatý doprovodný program. Veřejnost může například využít ojedinělé příležitosti navštívit Národní památník na Vítkově (prohlídky začínají v 10, 12 a 14 hodin). V budově Národního muzea na Václavském náměstí si budou návštěvníci moci na malé výstavce vzácných originálních exponátů z depozitářů Národního muzea poprvé prohlédnout šest bronzových dýk ze starší doby bronzové z hromadného nálezu v Praze - Suchdole. Přístupné budou i Šlechtické almanachy 17. - 21. století, antropologické pracovny, stálé expozice a pro děti je například připravena soutěž Velké malování o ceny.
Volné vstupné návštěvníkům nabízejí i další pražské objekty Národního muzea: Lobkovický palác, Tyršovo muzeum tělesné výchovy a sportu, Lapidárium, Expozice historických lékáren a Muzeum Bedřicha Smetany. Z mimopražských objektů pak Památník Josefa Suka v Křečovicích, Památník Antonína Dvořáka v Nelahozevsi a Muzeum knihy ve Žďáru nad Sázavou.
Mezinárodní den muzeí je příležitostí upozornit veřejnost na důležitou úlohu muzeí, která spočívá především ve službě společnosti a v ochraně kulturního dědictví.
Nejposlouchanější
-
Paolo Sorrentino: Tony Pagoda a jeho přátelé. Poezie, vulgarita i něha v příbězích plných nostalgie
-
Naše, Sladká, Klepy a další povídky Barbory Hrínové
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
-
Michel Houellebecq: Mapa a území. Příběh fotografa, který hledá nové způsoby uměleckého vyjádření
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
