Mexiko: Revoluce v umění, 1910–1940
Londýnská Royal Academy of Arts připravila velkou výstavu věnovanou mexickému umění ze tří dekád první poloviny dvacátého století.
Expozice nazvaná Mexiko: Revoluce v umění, 1910–1940 představuje více než 120 obrazů a také fotografií. Jsou zapůjčeny z mnoha veřejných i soukromých sbírek napříč Amerikou a Evropou.
Doba, kterou je výstava časově ohraničena, představovala pro Mexiko mnoho změn, byla to doba velmi turbulentní, doba plná zvratů a násilí. Byla to revoluce nejen v umění, ale v celé mexické společnosti. V roce 1911 opouští po pětatřiceti letech prezidentský úřad Porfírio Diaz, záhy přichází ke slovu Emiliano Zapato, známý i z mnoha filmových zpracování, vypuká jeho povstání či revoluce. Revoluce zasáhla také oblast kultury. V roce 1911 se studenti Národní akademie San Carlos ostře vyslovili proti oficiálnímu akademismu školy a vlády. Toto jejich vystoupení v sobě neslo i politický náboj zaměřený proti Diazově diktatuře. O dva roky později, jako důsledek tohoto studentského protestu vznikla řada uměleckých škol pod širým nebem. Tyto školy byly vedeny Alfredem Ramosem Martínezem, který se právě vrátil jako nadšený příznivec impresionismu z Evropy. V témže roce, tedy v roce 1913, se Martínez stal ředitelem Národní akademie.
Výstava končí rokem 1940. Není to však proto, že tehdy byl v Mexiku zavražděn Lev Trockij, ale kvůli tomu, že v tom roce uspořádalo Muzeum moderního umění v New Yorku velkou výstavu nazvanou Mexické umění 20. století. Tato expozice měla velký význam pro mexickou kulturu, demonstrovala význam moderního mexického umění. A v témže roce naopak v mexickém hlavním městě, v Mexico City, uspořádal André Breton Mezinárodní výstavu surrealismu.
Výstavě svým způsobem vévodí práce mexické velké trojky, tedy tvorba Diega Rivery, José Clementa Orozca a Davida Alfaro Siquerose. Pro jejich tvorbu jsou typické obrovské nástěnné malby, které vešly do dějin výtvarného umění jako muralismus. Rozměrné nástěnné malby nelze pochopitelně přenést do výstavních sálů, takže v Londýně reprezentuje umění Diega Rivery například olejomalba Tanec v Tehuantepecu z roku 1928, Orozkovu tvorbu zase třeba o tři roky mladší obraz Barikáda a Siqueros je představen například portrétem Emiliana Zapaty, který vytvořil v roce 1931.
Zajímavé a působivé jsou však i práce dalších, méně známých mexických výtvarníků, například olejomalba Mayské ženy, kterou vytvořil Roberto Montenegro v roce 1926, či Karneval v Huejotzingu od Josého Cháveze Morada z roku 1939.
Výstava představuje také práce zahraničních umělců, především fotografů, kteří v dané době v Mexiku působili. Takže jsou tu například snímky od světově proslulých fotografů, k nimž patřili Henri Cartier-Breson, Paul Strand, Edward Weston či Robert Capa. Z jeho mexické tvorby je vystaven třeba černobílý snímek, na němž Capa zachytil ženy, jak stojí na nákladním automobilu s transparenty podporujícími prezidentskou kandidaturu generála Manuela Avila Camacha v roce 1940. Jeho kampaň byla úspěšná, Camacho se stal na šest let mexickým prezidentem. Zajímavá je ale rovněž fotografie bez názvu, která představuje čtyři Zapatisty, čtyři revolucionáře, kteří sedí s puškami v rukách na lokomotivě. Snímek vznikl někdy v letech 1911 až 1917 a vytvořil jej německý emigrant Hugo Brehme. Výstava Mexiko: Revoluce v umění, 1910–1940 je v Royal Academy of Arts přístupná do 29. září 2013.
Royal Academy of ArtsBurlington HousePiccadillyLondon W1J 0BD
Royal Academy of Arts je otevřena denně od 10 do 18 hodin, v pátek až do 22 hodin.
Nejbližší stanice metra:Piccadilly Circus (Piccadilly a Bakerloo Line)Green Park (Jubilee, Piccadilly a Victoria Line)
Informace:www.royalacademy.org.uk
