Měsíční a benátský běs
Minulou neděli Pardubický soubor opustil na den své čerstvě zrekonstruované divadlo a přijel do Prahy předvést dvě své inscenace v rámci přehlídky "České divadlo".
Ve zkušebně Divadla na Vinohradech se odehrál komorní příběh arménských uprchlíků a italo-amerického sirotka - "Měsíční běs" Richarda Kalinoski. (Režie Jiří Seydler.) Do malého šedavého pokojíčku se na hodinu a půl vplížily všechny strasti současného světa. Hra, naplněná aktuálním a bohužel věčně aktuálním tématem etnických čistek, z nichž jen hrstka šťastných, či spíše takzvaně šťastných vyvázne, má silnou dramatickou atmosféru. Základem je samozřejmě napětí, které vzniká ze situací jednotlivých postav vytržených násilně ze šťastného života a vržených do neznámé situace, či přesněji sledu situací, které všichni zažívají prvně, nechtěně a i přes jejich nepříjemnost za ně mohou být a jsou vděční. Divadelní část atmosféry však především vytváří vynikající herecké výkony všech tří představitelů (Václav Dušek, Martin Mejzlík, Lucie Štěpánková) ale také hudba a ponurá scéna doplněná diaprojekcí. Pokud jde o herecké výkony, jsou vskutku na velmi vysoké úrovni, ale nemohu si odpustit vyzdvižení výkonu Václava Duška, který má dvojroli sirotka Vincenta v dospělosti a v deseti letech. Jeho ztvárnění klukovského rošťáka není žádným laciným šaškováním a hraním si na dítě, ale velice věrohodným vykreslením dítěte se všemi radostmi, starostmi atd. Myslím, že Měsíční běs by mohl být běsem pro mnohé režiséry, kteří mají úspěch jen proto, že inscenují blíže k centru líné české kritiky. Tato inscenace by si rozhodně zasloužila více než jediný získaný bod v anketě Divadelních novin.
Bohužel do dvojice k Měsíčnímu běsu přivezly Pardubice inscenaci velmi podprůměrnou - Shakespearova Kupce benátského. Je to ovšem jen důkaz toho, že ne vše se musí podařit, že nemusí hned jít o obecně špatný soubor, špatné herce, špatné režiséry. Je to prosté potvrzení skutečnosti, že "I mistr tesař se někdy utne." V tomto případě se podle mne uťal režisér Michael Tarant a nechal zet velkou díru v pojetí. Jednak překoval inscenaci na jakýsi opereto-muzikál, což by nevadilo, ale naplnil ji hereckými výkony plnými patosu 19. století a Shyloka předvedl jako uslintaného kulhavého žida. Jako by se zde moderní názor na menšiny uvedený v Měsíčním běsu vrátil o pár století zpět v Kupci Benátském. Nádherná ovšem byla výprava a kostýmy, a tak se bylo alespoň na co dívat.
Zkrátka, pro mne Pardubice na přehlídku přijely s Měsíčním běsem a jen omylem s sebou vzali i Kupce benátského.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
