Meditace hudbou a obrazem Karla Demela

19. duben 2017

Přední český grafik, malíř a ilustrátor Karel Demel se dostal na Konzervatoř napodruhé, na vysokou výtvarnou školu po třech neúspěšných pokusech.

To už chce pěknou dávku vytrvalosti a cílevědomosti. Vystudovaný trombonista si nechává hudbu jako velkou lásku – při práci poslouchá nahrávky, je autorem celé řady výtvarných zachycení hudby Gustava Mahlera, Leoše Janáčka nebo Bedřicha Smetany.

Ve svých dílech jim naslouchá nejen jako posluchač, ale také jako interpret, který vidí do nitra skladby i do hudebního přediva, z něhož je utkaná. Vystavuje po celém světě a u nás je nejen členem Sdružení českých umělců grafiků Hollar, které bylo založeno před sto lety, v roce 1917 za vedení T. F. Šimona a jméno si vzalo podle proslulého rytce Václava Hollara, ale také od samého založení před 45 lety také proslulé výtvarnické kapely s názvem Grafičanka, která ovšem sdružuje i jiné hudebně nadané mistry výtvarného umění než grafiky.

Hollar si v programu vytyčil technickou dokonalost grafické práce a navázání na tradice 19. století. Spolek nedobrovolně přerušil činnost roku 1972 v období normalizace. Po roce 1989 byl obnoven a časem mu byla vrácena i galerie HOLLAR. Jeho členy byla a je celá řada významných českých výtvarných umělců.

Karel Demel je absolventem Vysoké školy umělecko-průmyslové u Zdeňka Sklenáře a Jiřího Anderleho, a také nositelem francouzského Řádu umění a literatury. K Francii, její kultuře, historii, jazyku, poezii a hudbě má už léta velice úzký vztah, probuzený kdysi intonací francouzštiny a francouzskými mistry šansonu. Nebo tvorbou Hectora Berlioze, jehož Fantastickou „maloval" mnohokrát. V tvorbě Karla Demla nalezneme i takové obrazy, jako je „Meditace hudbou" – vždyť sám je také hudebník.

Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.