Malý český Robinson. Tereza Horváthová napsala knížku pro mládež, kterou si rádi přečtou i dospělí
Tereza Horváthová a Juraj Horváth nejsou jen životními partnery, majiteli nakladatelství Baobab a organizátory knižního festivalu Tabook, ale také spoluautory několika knih pro děti, z nichž nejznámější je Modrý tygr z roku 2005, který byl oceněn Zlatou stuhou a posléze dokonce zfilmován. Jejich nejnovějším společným dílem je mládeži určená kniha s názvem Sydney a podtitulem „My dva z B.“, kterou vydali v již zmíněném rodinném nakladatelství Baobab.
Autorkou stodvacetistránkové prózy je Tereza Horváthová, zatímco Juraj Horváth knihu ilustroval a graficky upravil. Kromě výrazné obálky čtenáře na první pohled nutně upoutá rumělkově červená barva, kterou je text vysázen a s jejímiž odstíny pracují také jednotlivé ilustrace. V obou složkách knihy se odrážejí bohaté zkušenosti tvůrců a jejich schopnost zacílit na vybranou skupinu čtenářů, v tomto případě na školní mládež, kterou má velkou šanci zaujmout jak samotný poutavý příběh, tak jeho výrazný obrazový doprovod. Což ovšem rozhodně neznamená, že by si při četbě tohoto titulu nepřišli na své i dospělí.
Žádný Mirek Dušín, ale správný kluk
Se starostmi příslušejícími normálně spíše dospělým se totiž musí vypořádat i hlavní hrdina, dvanáctiletý Tonda, který žije se svou matkou, nevlastním otcem a mladším bratrem v bytovce na okraji vesnice označené v textu pouze iniciálou B. Navzdory názvu knihy a tomu, že v příběhu opravdu hraje jistou roli i australské Sydney, se celý příběh odehrává v tuzemských kulisách a vypráví o nelehkém údělu dětí žijících na sociální periferii naší společnosti. Neutěšené domácí poměry, zapříčiněné nezaměstnaností obou rodičů, jejich slabostí pro alkohol a matčiným zhoršujícím se psychickým stavem, přinutily Tondu předčasně dospět a částečně na sebe vzít břemeno péče o svého neduživého brášku.
Tereze Horváthové se při vyprávění daří přesvědčivě evokovat dětskou perspektivu, která ale s ohledem na hrdinovo předčasné zrání zcela neodpovídá jeho věku. Realisticky působí rovněž kulisy Tondova příběhu, v němž ovšem značnou roli hraje také příroda. Zejména ve druhé polovině vyprávění, která zachycuje chlapcovu strastiplnou cestu domů, přivádí autorka na scénu řadu barvitých epizodních postav, jejichž chování a jednání často nabourává některé škodlivé stereotypy rozšířené v české společnosti.
Čtivá a oku lahodící knižní novinka z dílny manželů Horváthových nabízí čtenářům mladší, ale i starší generace poutavý příběh s navýsost sympatickým hrdinou, který nepostrádá dobrodružný děj, kýžený výchovný aspekt ani zdravou míru sociální kritiky. A přestože se při četbě této knihy neubráníme dojetí, zavírat ji budeme s hřejivým pocitem, že v lidském životě je tuze málo překážek, které bychom s pomocí odvahy, rozumu a dobrých přátel nakonec nedokázali zdolat – nebo si alespoň najít novou, lepší cestu.
Související
-
Je to studené a odtažité, říká o on-line výuce na UMPRUM Juraj Horváth
Jako grafický úpravce nebo ilustrátor se podílel na vzniku desítek knih. Vede Ateliér ilustrace a grafiky na UMPRUM a podílí se na organizaci festivalu Tabook.
-
Festival Tabook se zaměří na samotu – zdroj blbé nálady i skvělých nápadů, říká Tereza Horváthová
Knihy a příběhy v nich miluje od dětství, v nakladatelství Baobab chce ale vydávat jen ty, se kterými zcela souzní. Její rodina čítá manžela a osm dětí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.