Malíř české avantgardy Jan Zrzavý
Dnešním návratem do roku 1938 si připomeneme nahrávku vyprávění vynikajícího českého malíře Jana Zrzavého.
Tématem krátkého příspěvku, který jinak vcelku uzavřený malíř natočil 6. března 1938, není však výtvarné umění, ale malířovy záliby literární.
Jan Zrzavý se narodil 5.11. 1890 v obci Okrouhlice u Havlíčkova Brodu.
Studoval malířství nejprve soukromě u známého českého malíře alegorických výjevů Františka Ženíška, představitele tzv. „generace Národního divadla“.
Později studoval několik let na pražské UMPRUM, ale studia nedokončil, byl z nich vyloučen. Pokračoval v tvorbě jako samouk. Velký vliv na něj měli výtvarníci francouzští, Francie byla častým směrem jeho cest. Do Paříže a Bretaně se vracel až do roku 1939. Inspiraci nalézal ovšem i v dalších zemích – Itálii, Řecku. Zachycoval však často rovněž českou krajinu.
Byl zakládající člen skupiny Sursum, člen Spolku výtvarných umělců Mánes, Tvrdošíjných, Umělecké besedy, Sdružení českých umělců grafiků Hollar.
Jan Zrzavý zemřel 12. října 1977 v Praze.
Nejposlouchanější
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Peter Hacks: Rozhovor v domě Steinových o nepřítomném panu Goethovi. Slavný básník očima své milenky
-
Jakob Wassermann: Kryštof Kolumbus – Don Quijote oceánu
-
Arnošt Lustig: Kůstka, dívka z Prahy. O silné touze přežít a dočkat se konce války za každou cenu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
