„Malinka“ otevírá palčivé téma krize lidské identity

Po knihách Terezy Boučkové „Rok kohouta“ a Viktorie Hanišové „Anežka“, které vzbudily nebývalý zájem kritické obce i laické čtenářské veřejnosti, přichází na český knižní trh další silná autorská výpověď. Jedná se o románový debut Dity Táborské s názvem „Malinka“. Zobrazuje v něm krizi lidské identity a zamýšlí se nad její podstatou i právem na ni. Román před nedávnem vydalo brněnské nakladatelství HOST.

S jeho autorkou Ditou Táborskou se při této příležitosti setkala Markéta Kaňková.

Co vás přivedlo právě k těmto tématům? Proč pro vás byla důležitá?

Z mé strany to nebyl promyšlený koncept zahrnutí všech témat. Douhou dobu jsem v hlavě nosila ústřední kostru, která se stává ze situace mladé ženy, která byla sama adoptovaná a v důsledku vlastního těhotenství jí zbytní touha po nalezení vlastních biologických kořenů.

Proč vám toto téma tak dlouho „ťukalo“ v hlavě? Souvisí s vaším osobním životem, s vaší osobní zkušenosti?

Určitě ano, sama mám zkušenost s náhradní rodinnou péčí, ale nerada bych mluvila příliš soukromě. Jednak z úcty k soukromí svých bližních, jednak z úcty k Malince. Protože pevně doufám, že mě nepotřebuje a že bude schopná obhájit se sama.

David Černý – Fifty Licks. Pod kůží kontroverzního umělce

• Upravit
• Smazat

David Černý - Fifty Licks - neokázalá a živě psaná monografie, která se na Černého dívá s kritickým odstupem a s nutnou dávkou humoru i nadhledu. Reflektuje jeho kontroverzní osobnost i jeho celoživotní témata, obsese, průšvihy a přínosy.

Pojmenovávat věci a kategorizovat je na témata mateřství, nenaplněné mateřství, adopce, je velmi obecné. Knížka má mnoho rovin, síť motivů tvoří komplexní obraz. Můžete říct, v jakých souvislostech jste o jednotlivých tématech uvažovala?

Asi vás zklamu. Při psaní jsem se dostala do intenzivního víru. Natolik mě to strhlo, že jsem o tom nijak moc nepřemýšlela. Byl to automatický proces. Uvažovala jsem o nich až zpětně při redakční práci s mojí redaktorkou Olgou Trávníčkovou.

Dotýká se kniha i otázky víry v Boha?

Malka je věřící, takže Bůh se jako jeden z jejích partnerů v příběhu objevuje. Jak mi řekla kamarádka a redaktorka Magdalena Křížová, je tam explicitní Bůh, což je v kontextu české literatury netradiční, překvapivé, možná pro někoho i násilné. Záleží na vnímání čtenářů.

Jaký je vztahy Malky k Bohu? Je komplikovaný, problematický? Protože víra není nic konstantního, i u člověka, který věří, prochází víra různými krizemi, člověk se na řadu věcí ptá, hledá ujištění. Také je ve své víře neustále zpochybňován. Jak je to v případě Malky?

Pojmenovala jste to brilantně. I Malčin vztah s Bohem je velmi živoucí, tedy radostný i bolestný.

Čtěte takéKomplimenty umíme přijímat, říká autorka knihy „Ty jo, to seš dobrá!“

Kniha je orientovaná na ženská témata. Hlavními postavami jsou ženy, i obálka se hemží ženskými jmény. Je Malinka knihou pro ženy, nebo je v ní obsažen i mužský princip? Najdou si v ní pro sebe něco i mužští čtenáři?

Takovému uvažování o knihách moc nerozumím. Nikdy jsem nepochopila termín „ženská literatura“. Nevím, jestli je to literatura psaná ženami nebo o ženách, jestli je psaná jen pro nějaké ženy, pro které a proč. Obecně mi to připadá jako šuplík, a knihám, které jsou uzavřené do šuplíků, se těžko hledají srdce, ať už ženská nebo mužská. Věřím, že Malinka vydrží dlouho nezašuplíkovná. Jak jste nastínila, kniha se dotýká z čistě biologického hlediska ženských téma jako je těhotenství, porod. Ale tak, jak je to i v životě, ani muže tato ženská témata nemohou minout.