Máj rekomponovaný v Květen

„Bylo dost pozdě, květen zrovna/ začínal, lásku připomněla/ hrdlička, která se ozvala/ z borovic – hlas se nesl z okna.“ – připomíná vám to něco? Proslulou lyricko-epickou skladbu? Vrcholné dílo českého literárního romantismu? Pokud ano, pak je to v pořádku. A pokud se vám zároveň na těchto verších něco nezdá, pak je to také správné.

Před rokem vydalo nakladatelství Akropolis jako čtvrtý svazek Kritické hybridní edice nové vědecké a čtenářské vydání básně Máj Karla Hynka Máchy. Letos v květnu vydalo zvláštní publikaci, která na dílo svérázně reaguje. Útlá knížka čtvercového formátu nese titul: Květen. Podtitul zpřesňuje: Rekompozice Máchova Máje. Počin lingvisty a překladatele z latiny Ondřeje Koupila je zde s původním textem Máje v zrcadlovém uspořádání. Otázka „proč?“ je nepochybně na místě. Autor objasňuje své pohnutky: „Romantický koncept mě v té chvíli nezaujal. Ani básník: měl jsem ostatně už léta pocit, že po okouzleném čtení v mládí, poté, co mne přes máchovskou literaturu přitáhla literární historie (…) jsme vyrovnáni. Myšlenka, která mě zaujala jako první, byla od toho všeho daleko odtažitá, mnohem chladnější a formálnější. Vzpomněl jsem si na princip rekompozice.“

Jak přeskládat a nerozložit; jak přestavět a nerozházet?

Autor pořadu, Ondřej Koupil, hledá odpověď objasněním principu rekompozice, který nemá být opravou původního textu, ani jeho převodem do jazyka pochopitelného dnešnímu čtenáři. „Domyslet, obrazivě doprožít a osobně rozšířit, ale dokonce přeformulovat, přeskládat, rekomponovat,“ vysvětluje Ondřej Koupil za pomoci příkladů takové práce s díly hudebními (rozdílné instrumentace a využití daných motivů) nebo filmovými (remaky starších filmů). Proč to tedy nezkusit s literaturou? Třeba jen jako upozornění, zjištění, zda je možné text „přeložit“ z češtiny do češtiny, učinit jasnějším, potvrdit „životnost“ předlohy lákající k literárnímu dialogu. Coby příklad doplní autorův komentář recitace prvního zpěvu rekomponovaného Máchova Máje v podání Lukáše Hlavici a Vladimíry Bezdíčkové.