Mahlerova Sedmá. Od premiéry uplynulo 110 let
Symfonie č. 7 e moll Gustava Mahlera, která měla premiéru roku 1908 v Praze, pohledem světových dirigentů Simona Rattla a Valerije Gergijeva i hudebního skladatele Otomara Kvěcha.
Sedmá symfonie Gustava Mahlera, rodáka z Kališť na Moravě, měla premiéru na Holešovickém výstavišti v Praze přesně před 110 lety. Pětivěté dílo, uplatňující neobvyklé nástroje jako mandolínu nebo kravské zvonce, znamenalo přelom v symfonické tradici, kterou započali vídeňští klasikové Haydn a Mozart, kterou završil Beethoven a která měla své pokračování v Brahmsově zralé tvorbě.
Na počátku 20. století, kdy už je jasné, že se tonalita rozpadá, ale není známo, kam se bude vyvíjet, nabídl Mahler zcela překvapivou vlastní cestu. „Vhled do budoucnosti“ – to je častý obrat, který používají hudební historikové i dirigenti.
V prvním pořadu věnovaném Mahlerově Sedmé se Libor Dřevikovský zabýval strukturou díla společně s Otomarem Kvěchem. Dita Hradecká vybrala dvě zásadní pojednání od významných dirigentů současnosti: Simona Rattla a Valerije Gergijeva.
Celou symfonii v nahrávce Newyorské filharmonie a Leonarda Bernsteina z roku 1985 bohužel nemůžeme z autorskoprávních důvodů publikovat na web.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
