Lukáš Trpišovský, režisér a dramaturg

Podíleli se na vzniku představení La Putyka, hostovali v Polsku, pracovali v laboratorních divadelních podmínkách, propracovávali svou metodu tvorby představení. Jako první mladí absolventi Katedry alternativního a loutkového divadla tu vedli ročník, režírovali Dona Giovanniho ve Stavovském divadle, spolu s dalšími vytvořili autorský balet v Národním divadle, s orchestrem Berg uvedli Goebbelsovu skladbu Schwarz auf Weiss, pracovali v komerční sféře.

Divadlo dělali v Praze, Brně, Ostravě, Hradci Králové a v zahraničí. Málo toho na divadle nezkusili a přitom i dnes, kdy režírují ve velkých operních domech, nerezignují na studiové scény a laboratorní podmínky.

SKUTR, Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský |foto: Tomáš Vodňanský

Jak přesně vypadá cesta tvůrce z někdejší katedry loutkářství na prkna Národního divadla? V jaké kondici je dnes Katedra a její studenti? Co dále dělat v opeře? A jinde? Proč dělat divadlo a jaké? Moderoval Petr Gojda.

Také na to jsme se ptali hudebněji vzdělanějšího z dvojice tvůrců. Lukáš Trpišovský, jak připomněl novinářům na tiskové konferenci před uvedením Mozartova Dona Giovanniho, studoval před divadlem Hudební vědu na FFUK a jako někdejší člen Kühnova dětského sboru má klasický repertoár pod kůží.

V Telefonotéce jsme hráli hudbu z inscenací SKUTRů.