Luigi Pirandello: Nebožtík Mattia Pascal
Jan Vondráček jako Mattia Pascal, mladík dobrosrdečný, leč nerozvážný, který si dokáže ze života učinit peklo. Z boháče se stane takřka žebrákem, jeho manželství ztroskotá na konfliktech se zlou tchyní. Nejkrásnějším snem je mu uniknout z této ponižující situace. Lze však opustit to, čím jsme byli, a stát se někým úplně jiným? Zvolit si nový osud? Nejlepší z románů italského spisovatele poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Ten nový člověk, ten druhý, musí mít přece svou minulost, svůj příběh, musí odpovídat na otázky druhých: Odkud jste? Co jste dělal? Kde máte rodiče? Odpovědět na ně znamená lhát, neodpovědět znamená odsoudit se k dobrovolné samotě, stát mimo společnost. Člověk bez minulosti se nemůže usadit, je podezřelý.
S vervou vypravěče i zaujetím filozofa
Zápas Mattii Pascala o to být sám sebou a zároveň někým jiným vylíčil Luigi Pirandello s vervou vypravěče, jemuž je požitkem vymýšlet nepravděpodobné situace a dávat jim punc pravděpodobnosti, a se zaujetím filozofa, který se snaží otázky spíš klást než na ně odpovídat. Nebožtík Mattia Pascal je patrně nejlepší z Pirandellových románů, snad i proto, že obě tyto složky udržuje ve šťastné rovnováze humor, při vší své hořkosti mladistvě furiantský.
Takřka současně s originálem vyšel roku 1904 i francouzský a německý překlad Nebožtíka Mattii Pascala. Byl to první mezinárodní úspěch sedmatřicetiletého autora, který měl do té doby na svém kontě jeden průměrný román (Zavržená) a řadu povídek, které se zdánlivě nevymykaly z veristického žánru, pro krajana Giovanniho Vergy tehdy takřka povinného.
Pod rukama se mu vše mění v příběh
Čím upoutal tento román, kterému kritika vytýkala plochost postav, nepravděpodobnost situací a zejména neúnosnou délku filozofujících pasáží? Především je to vypravěčský dar. Pirandello patřil k velkým vypravěčům, jako byli Balzac, Dickens nebo Dumas: pod rukama se mu vše mění v příběh, brilantně si vymýšlí zápletky, hravě vytváří postavy. Na druhé straně je však tento vypravěč neustále v zajetí vlastního dramatu. Zkušenosti vlastního života, bohatého na pohromy, dávají jeho úvahám o smyslu existence, o identitě člověka a o možnosti štěstí úzkostný tón osobního zaujetí.
Pirandellův humor spočívá v náhlém osvětlení nelogičnosti lidského počínání, absurdity života. V této knize je už obsažena celá podstata Pirandellova díla: motiv nesmyslnosti a chaotičnosti světa, nemožnosti změnit život, motiv vzpoury a nevyhnutelné porážky, úzkost z temnot vesmíru, marná touha po štěstí, motiv lži, vnucené masky i typicky pirandellovský paradox mezi výjimečnou situací a všedním prostředím.
Když roku 1936 Pirandello zemřel, zanechal po sobě dílo neobvykle rozsáhlé: básně, eseje, povídky, romány, divadelní hry... Věci, v nichž se počáteční popud stal rutinou, řemeslem, jsou dnes mrtvé. Přežila je ta díla, ve kterých jako v Nebožtíku Mattia Pascalovi cítíme autentičnost autorova neklidu a trýzně, kde marná vzpoura hrdinů proti nevyhnutelné pasti, do které je člověk chycen silou věcí, dává příběhu patos moderní lidské komedie.
Účinkuje: Jan Vondráček
Překlad: Alena Hartmanová
Připravil: Miroslav Stuchl
Režie: Aleš Vrzák
Natočeno v roce 2007.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
