Ludvík Kundera: Totální kuropění. Hra o mnoha obrazech, s mnoha osobami a jedním jazzorchestrem

Spisovatel Ludvík Kundera ve své pracovně v rodinném domě v Kunštátě na Moravě (2007)
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Spisovatel Ludvík Kundera ve své pracovně v rodinném domě v Kunštátě na Moravě (2007)

Rozhlasovou verzí původně divadelní hry Totální kuropění si připomínáme sto let od narození Ludvíka Kundery. Hra o mnoha obrazech, s mnoha osobami a jedním jazzorchestrem, jak zní její podtitul, byla inspirována autorovou vlastní zkušeností z totálního nasazení za druhé světové války. V režii Evžena Sokolovského se představí celá řada významných hereckých osobností brněnské Mahenovy činohry šedesátých let. Poslouchejte on-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání.

Osoby a obsazení: Zdeněk, malíř (Josef Karlík), Pepík, stolař (Josef Štefl), Jiří, filozof (Otakar Dadák), Rudolf, herec (Milan Vágner), Miloš, medik (Rudolf Krátký), Jaroušek, architekt (Zdeněk Kampf), Theolog (Boleslav Roček), Cestář (Štěpán Zemánek), Dolmeč (Rudolf Jurda), Holič (Rudolf Chromek), Dívka ze snů (Dagmar Pistorová), Marie (Helena Kružíková), Jarmila (Viola Javůrková) Schulze, parťák (Karel Hospodský), Erna von Lützgendorf (Jana Kuršová), Šansoniérka (Vlasta Fialová), Suše komentující hlas (Olga Fialová)
Hudba: Jan Novák, hraje Taneční orchestr Gustava Broma
Režie: Evžen Sokolovský, Bohdan Denk
Natočeno: v brněnském studiu Českého rozhlasu v roce 1962

Redaktora, básníka, překladatele, dramatika a dramaturga Ludvíka Kunderu s rozhlasem, konkrétněji tedy s rozhlasem brněnským, spojuje autorství několika původních her – jmenujme například tituly Krásné ženy neboli Joseph Goebbels, Královská sonáta, Malé smutné štronzo, Zvědavost, Naprosto lhostejné nebo Hra o Janáčkovi.

Hra Totální kuropění vznikla na počátku šedesátých let minulého století pro činohru brněnského Mahenova divadla. Při její tvorbě se autor inspiroval vlastními zkušenostmi z totálního nasazení za druhé světové války. Vznikla silná generační výpověď komponovaná do volné řady výstupů a písní, inspirovaná jak brechtovskou poetikou, tak principy poetického divadla Emila Františka Buriana. 24. června 1961 se tak v premiéře v režii Evžena Sokolovského představilo velké jevištní plátno s podtitulem „Divadlo o mnoha obrazech, s mnoha osobami a jedním jazzorchestrem“. V roce 1962 pak byla natočena rozhlasová verze této inscenace, v níž účinkuje většina herců z původního divadelního obsazení.

Spustit audio
autoři: Tvůrčí skupina Drama a literatura, Marek Horoščák

Související