Lidé už nevidí, v čem by kulturní domy měly být hodnotné. Jejich historii i architektonický význam připomíná kniha Mezi sjezdy a tanečními
Proč se začal Lukáš Veverka zabývat právě kulturními domy? Jak se vlastně vyvíjela idea kulturního domu, jak se u nás vyvíjela jejich podoba z architektonického hlediska a proč je důležité se je snažit zachovat?
Prestižní projekty kultury a oddechu
„Spousta kulturních domů byla přestavěna na obchody, disko kluby, restaurace a hospody, což znamená, že jsou tam často nevratné škody. V tu chvíli je těžké lidem vysvětlovat, kde je ta hodnota, protože mnozí si nepamatují, jak ten dům vypadal předtím, nebo ho ani nevnímali jako hodnotný,“ říká student Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Lukáš Veverka.
A dodává: „Lidé z daného města často vnímají kulturní dům v rovině politicko-společenské. Vzpomenou si na taneční, ne úplně vtipné estrády, na politická setkání – a tohle přemýšlení zůstává i třicet let po revoluci. A kulturák je pořád tím místem, kam se zkrátka muselo chodit a není s ním spojená žádná úplně kladná zkušenost.“ Lukáš Veverka se snaží otevřít téma kulturních domů a jejich významu a to jak v publikaci Mezi sjezdy a tanečními (FF UK, 2021), tak v chystané knize Kulturáky.
Nakolik byl urbanisticky promyšlený kulturní dům na Kladně? Jak se projevila prodleva od vzniku projektu po realizaci na kulturním domě v Ostravě? Které požadavky museli architekti těchto budov v letech 1948 až 1989 naplňovat? A čím fascinuje kulturní dům v Kolíně? Poslechněte si celý rozhovor a autorem knihy Mezi sjezdy a tanečními Lukášem Veverkou
Související
-
Mezi funkcionalismem, sorelou i bruselským stylem. Domy kultury na Ostravsku
Architektonického dědictví dvacátého století. Kulturní domy představují specifický typ staveb. V mnoha případech jedná o stavby rozporuplné.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.