Libuna a jiné eseje o tom, jak švýcarská fotografka viděla Prahu v době normalizace
K podzimnímu festivalu pořádanému časopisem Fotograf každoročně na určité sjednocující téma (kterým je pro tento rok dokument) přispěje Galerie hlavního města Prahy výstavou Libuna a jiné eseje představující dílo švýcarské fotografky Iren Stehli.
Iren Stehli (nar. 1953) dokumentovala po dobu třiceti let život Libuny z pražské romské komunity, od roku 1974 až do okamžiku její předčasné smrti v roce 2001. Švýcarská fotografka se sice narodila v Curychu české matce a švýcarskému otci, ale celá její volná, dokumentárně zaměřená tvorba je úzce svázána s Prahou, jejími ulicemi, bizarními štíty a výlohami obchodů šedivé doby normalizace, ale také s lidmi, které zde poznala a se kterými se přátelila.
Iren Stehli studovala na pražské FAMU a dlouhodobě se pohybuje v českém prostředí. Jak se dočteme v anonci výstavy: „její práce má od počátku charakter ucelených fotografických esejů, které vypovídají o lidech a jejich prostředí v delších časových úsecích a je příhodné si pro ně vypůjčit termín ze světa filmového dokumentu – časosběrné.“
Kurátorkou výstavy je ředitelka Galerie hlavního města Prahy Magdalena Juříková v Domě fotografie v Revoluční ulici v Praze 1, kde si můžete fotografie prohlédnout do 24. ledna příštího roku. Nakladatelství Torst výstavu doprovází českým překladem textů ke knize Libuna - A Gypsy's Life in Prague, Das Leben einer Zigeunerin in Prague, která vyšla v nakladatelství Scalo v Curychu v roce 2004.
Nejposlouchanější
-
Gaius Suetonius Tranquillus: Životopisy císařů. Náhled nejen do soukromí římských vládců
-
Josef Pohl: Kdo je mým soudcem? Jiří Holý v roli muže, který čelí vlastnímu rozsudku
-
Michał Walczak: Amazonie. Hořká komedie ze života mladých herců
-
Boží vůle, Milost, Matka devíti a další povídky zapomenutého moravského prozaika Oskara Jellineka
