Léto s Ivanem Vyskočilem
V rámci letošního vltavského léta se do vysílacího schématu opět vracejípořady z cyklu Setkání u kulatého stolku s Ivanem Vyskočilem a jeho přáteli. Tentokrát se bude jednat celkem o deset pořadů vzniklých na přelomu tisíciletí.
Vysíláme od 29. června každou středu ve 21:45.Archiv pořadu
Po ohlasu letního výběru, ve kterých Ivan Vyskočil společně se skladatelem Janem Klusákem, scénáristou Jiřím Justem a hudebníkem a spisovatelem Přemyslem Rutem rozmlouvá na témata vážná i nevážná, vybral Michal Lázňovský, autor tohoto cyklu, pro vltavské posluchače z rozhlasového archivu další pořady z této řady.
Michal LázňovskýSetkání u kulatého stolku mi připadala jako rukavice hozená blbé náladě, která se nám nějak vytrvale vrací (zvláště pak shora).
Redaktor Michal Lázňovský na vznik cyklu "Setkání u kulatého stolku" vzpomíná následovně:
"Obvykle jsme se sešli zhruba půl hodiny před natáčením a při tom nezávazném rozmlouvání vznikala a ladila se atmosféra toho kterého pořadu. V intimitě studia se pak vždycky jaksi ‚zničehonic' a s lehkostí, jakou inspiruje právě osobnost Ivana Vyskočila, vylouplo téma večera. Vždycky šlo především o to, aby se téma vznášelo mezi námi, nad naším kulatým stolkem jakomontgolfiéra, pod kterou společně přitápíme a která nám pomáhá vznést se nad přízemnost každodennosti. Šlo tedy o čirou radost ze sdílení, kdy se ego vytrácí a je nahrazenou tvořivou hrou imaginace."
Čtěte také: Všechny dostupné dokumenty
Nejposlouchanější
-
Jak obstojí Lízinka na škole pro popravčí? Poslechněte si mrazivě černý román Katyně Pavla Kohouta
-
Jack London: Tulák po hvězdách. Román o utrpení a svobodě bezmocného jedince odsouzeného na doživotí
-
Václav Havel: Dopisy Olze. Rozhlasová verze divadelní inscenace režijního dua SKUTR
-
Černá a bílá, Píseň na rozloučenou, Šanghaj, Ghetto a hranice a další povídky Jiřího Weila
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
