Leoš Janáček: Fejetony
Leoš Janáček nebyl jen geniálním skladatelem, ale také poetickým fejetonistou, který, zřejmě na výzvu zakladatele listu Adolfa Stránského, pravidelně publikoval v brněnských Lidových novinách. Fejetony zhusta reflektující niterné osobní zážitky, i události veřejné vycházely v letech 1893 až 1928, poslední text vyšel pár měsíců před Janáčkovou smrtí. On-line k poslechu týden po odvysílání.
Kdo zná skladatelovu proslulou metodu vycházející za zápisků „nápěvků mluvy“, toho jistě nepřekvapí, že slavný fejetonista přirozeně mísí slova a tóny. Obé je pro něj stavebním materiálem, kde jeden nezapře příbuznost s druhým. Když se zdá, že pouhá písmena nestačí, vypomůže si autor zkrátka notovým zápisem. Jak jinak taky vyprávět o lašských studánkách, když každá z nich má jiný osud, jinou tvář i hlas? Pro dobového čtenáře to mohl být leckdy oříšek, rozhlasový posluchač má výhodu – pod stůl nespadne jediná nota. Přidáme-li místy archaickou větnou stavbu a zapomenuté významy slov, máme před sebou několik rozhlasových miniatur lahodících uchu. Moje Lašsko, Starosta Smolík, Jablunkovské mosty, Moravany, Studánky…
Z fejetonové tvorby Leoše Janáčka vybírala Eva Lenartová, v režii Anny Cónové účinkuje Tomáš Jirman, za klavír usedl Lukáš Michel, o zvuk a střih se v ostravském studiu postarala Hana Plecháčková.
Nejposlouchanější
-
Molière: Lakomec. Ivan Trojan v titulní roli slavné komedie, v níž jde o peníze až v první řadě
-
Jaroslav Hašek: Na opuštěné latríně, Spravedlnost zvítězí. Dvě humoresky od mistra české literatury
-
Jane Austenová: Rozum a cit. Příběh o osudových láskách, nadějích i milostných zklamáních
-
Alexandre Dumas ml.: Dáma s kaméliemi. Příběh o tragické lásce pařížské kurtizány
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
