Leopold Lahola: Poslední věc
Krutý příběh slovenského spisovatele, při kterém vás bude mrazit. V režii Simony Nyitrayové účinkuje Josef Kaluža. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Život u nás málo známého autora připomíná dramatický film, ve kterém se střídají vzestupy a pády. Slovenský pisovatel, dramatik a filmový režisér Leopold Lahola se narodil 30. ledna 1918 jako Leopold Arje Friedmann. Do padesáti let života se vešel koncentrační tábor v Novákách, deportace do Osvětimi, účast v partizánském odboji i členství v 1. československém armádním sboru. Kvůli ideologicky motivované kampani vyvolané reakcemi na hru Atentát odešel v roce 1949 do Izraele. Později se usadil ve Spolkové republice Německo, kde režíroval, psal scénáře, divadelní a televizní hry. Na Slovensko se mohl vracet až v 60. letech, kde také 12. ledna 1968 nečekaně zemřel během natáčení jednoho ze svých filmů.
Laholovy novely a povídky s tematickou holokaustu a války patří k vrcholům evropské literatury. Příběhy jsou často kruté nikoli absencí Boha, ale absencí lidskosti, která bývá nepovšimnuta utlučena jako jedna z prvních obětí.
Titulní povídka sbírky Poslední věc je komorním příběhem odehrávajícím se v horské ledové pustině. Jeho hrdiny jsou dva muži a mrtvé tělo a věřte, že mráz, který na stránkách knihy všechno velmi komplikuje, ucítíte i na vlastních zádech...
Účinkuje: Josef Kaluža
Překlad: Marie Vodičková
Připravila: Eva Lenartová
Režie: Simona Nyitrayová
Natočeno v ostravském studiu Českého rozhlasu.
Nejposlouchanější
-
F. X. Šalda: O neblahé bohatýrce. Příběh hrdé a nezkrotné divoženky z česko-polského pomezí
-
Václav Havel: Audience. Nové zpracování s Trojanem a Myšičkou v hlavních rolích
-
Dobrodružné povídky anglického spisovatele Herberta George Wellse
-
Václav Havel: Asanace. Premiéra nahrávky, kterou vytvořil sám autor
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.