Během několika málo dnů ovládl Ostravu. Petr Čepek očima Jana Kačera

33 fotografií

V roce 1965 odešel spolu s dalšími herci pod vedením Jana Kačera do Prahy již natrvalo, aby se podílel na vzniku Činoherního klubu. „Hrál skvěle a vždycky byl partner, a to myslím bylo jedno, co ve společenství těchto činoherních umělců bylo základní,“ říká Jan Kačer.

Petr Čepek a František Husák v inscenaci Mandragora, 1965|foto:Miloň Novotný,Činoherní klub

Pod režijním vedením Jiřího Menzela na sebe upozornil v Macchiavelliho hře Mandragora. Nastudování, v němž hrál Čepek po boku Jiřího Hrzána a Františka Husáka, zprvu budilo velké obavy. Neprávem: „Během několika málo týdnů se ti kluci smluvili do ohromné party gaunerů a renesančních podvodníků. Byla to nádherná souhra.“

V režii Jana Kačera si zahrál např. poštmistra v Gogolově Revizorovi. Tehdy také začal účinkovat ve slavných filmech tzv nové vlny. Prvním z nich bylo Vláčilovo Údolí včel.

Ty Petrovy oči a ten jeho hluboký pohled na role, které hrál, byly velmi osobité a nezastupitelné.
Jan Kačer

Po nuceném odchodu svých kolegů z Činoherního klubu v roce 1974, zůstal uměleckou a duchovní oporou proměněného souboru. Podle jeho vlastních slov ale pro něj intenzivní práce skončila. Od podpisu petice Několik slov v létě roku 1989 se začal politicky angažovat. Po převratu učil herectví na DAMU. Zemřel ve věku 54 let ve Vrchlabí: „Trošku jako přepychový kůň, který vyhrál Velkou pardubickou a někde si zlámal nohu, tak tam v takovém zvláštním smutku dožil.“