Laurent Naouri & Frédéric Loiseau: En Sourdine

(…) Celá deska má sympaticky skladnou stopáž, její poslech vám zabere necelé tři čtvrtě hodiny a jak znám oba dva interprety z jejich předchozích projektů, nesvědčí to o ničem jiném, než o tom, že jsou oba dva tvořiví muzikanti, kterým záleží na pravdivosti každé noty víc než na objemu hudby, kterou nabízí. A upřímně, nejsem si jistá, zda by tenhle vysoce intimní zvukový háv naroubovaný na prokomponovanou umělou píseň vůbec snesl delší stopáž, protože i v téhle úsporné variantě probleskuje lehká jednotvárnost. Asi bych jako posluchačka ocenila nepatrně větší kontrasty mezi jednotlivými písněmi a víc obsahových odstínů, což je výtka především směrem k dramaturgii. Ale po interpretační stránce řadím tohle album někam vysoko k žánrovým počinům švédské mezzosopranistky Anne Sofie von Otter nebo německého basbarytonisty Thomase Quasthoffa. Laurent Naouri je pro mě navíc výjimečný tím, jak úplně a jak přesvědčivě dokáže vystoupit ze zažité operní estetiky. (…)

Nahrávka vyšla u labelu Alpha Classics.