Krize lásky v době globálních klimatických změn. MeetFactory uvádí inscenaci podle románu Josefa Pánka

23. září 2019

O střetu s iritující realitou i se sebou samým pojednává v nové inscenaci Láska v době globálních klimatických změn režisér Ondřej Štefaňák. Jedná se o dramatizaci původní literární předlohy Josefa Pánka, který za svůj román získal v roce 2018 ocenění Magnesia Litera.

Čtěte také

Román Láska v době globálních klimatických změn nás přivádí do indického Bangalore, prostředí, které vypravěč románu – vědec přijíždějící do Indie na konferenci – představuje jako chaotické, hlučné a vykořeněné místo. Podle režiséra Ondřeje Štefaňáka není nezvykle pojmenované dílo v jeho dramatizaci ani tak o lásce či globálním oteplování, jako spíš o narážení na sebe sama a everymanovi, který touží spíš než po lásce k druhému po lásce k sobě samému. „Hrdina příběhu je roztříštěný v čase a prostoru. Neví, kam patří a koho má vůbec rád, přičemž neustále naráží sám na sebe. Není schopen dostat se z vlastního vězení. Až se nakonec rozhlédne kolem sebe a zjistí, že celá planeta už dávno shořela.“

Láska v době globálních klimatických změn

Autorský styl Josefa Pánka v knize Láska v době globálních klimatických změn je charakteristický opakováním slov a frází, jejich vrstvením, nabalováním jednoho sdělení na druhé, čímž vzniká dynamický a rytmizovaný styl vyprávění. Ondřej Štefaňák se tento styl pokusil zachytit ve své dramatizaci. „Snažil jsem se to zachytit právě tak, že z jednotlivých obrazů vystupujeme a vstupujeme do jiných. Na jevišti tak vzniká řetězení zkušeností a mikropříběhů.“

Láska v době globálních klimatických změn

Hlavní postavu na jevišti ztvárňují tři herci – Petr Jeništa, Jan Bárta a Vojtěch Hrabák. „Každý z herců představuje vypravěče příběhu v jiném životním období – jeden zastupuje dospívajícího cestovatele, druhý protivného zaměstnance Akademie věd, třetí vědce na konferenci na konci světa; a vykořeněně se cítí všichni,“ doplnil Ondřej Štefaňák.

Spustit audio