Kouzelný svět divadla a pohádky
Už jen do neděle 10. února potrvá v Tereziánském křídle starého královského paláce na Pražském hradě výstava nazvaná "Emanuele Luzzati - Kouzelný svět divadla a pohádky," kterou pořádá Italský kulturní institut spolu se Správou Pražského hradu pod záštitou paní Dagmar Havlové.
Emanuele Luzzati (nar. 3.6. 1921 v Janově) je významný italský scénograf, výtvarník a ilustrátor. Podílel se na desítkách činoherních představení, oper i baletů (W. Shakespeare, C. Goldoni, L. Pirandello, H. Ibsen, F. G. Lorca, G. B. Shaw, E. Ionesco, W. A. Mozart, G. Rossini, I. Stravinskij, G. Verdi, G. Puccini, ...). Vytvořil 26 kreslených animovaných filmů, ke kterým čerpal inspiraci ze známých příběhů světové literatury: Pulcinella, Turandot, Ali Baba, Cesta Marca Pola atd. Za svůj animovaný film na motivy opery W. A. Mozarta Kouzelná flétna obdržel Oskara. Jeho stálým spolupracovníkem je Giulio Gianini. Při vzniku svých kreslených filmů spolupracoval také s českými umělci (Jan Trmal). E. Luzzati obdržel řadu prestižních ocenění za své ilustrace převážně dětských knih, které byly vydány nejen v Itálii, ale i v New Yorku, Londýně, Tokiu, Paříži a v Mnichově.
Zajímavostí výstavy je dětská výtvarná dílna, kde se děti mohou stát na chvíli opravdovými divadelníky. Mohou si zde namalovat kulisy, postavit si je na scéně jako stavěči kulis a pak si v nich mohou vyzkoušet třeba i své herecké umění. Pro návštěvníky výstavy je otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin.
Nejposlouchanější
-
Marie Zelbová: Táňa Praha 3 Žižkov. Krásy a hrůzy dětství prožitého v bytě otevřeném všem přátelům
-
Maxim Gorkij: Stařík. Karel Höger a Ladislav Pešek v kriminálním dramatu ze staré Rusi
-
Václav Havel: Audience. Nové zpracování s Trojanem a Myšičkou v hlavních rolích
-
Martička, Tajemný nález profesora Zachariáše, Fanynka a další povídky Eduarda Basse
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.