Komplimenty umíme přijímat, říká autorka knihy „Ty jo, to seš dobrá!“

Vedle definice komplimentu a analýzy jeho funkce se v monografii detailně věnuje i lexikálním, syntaktickým a morfologickým prostředkům i nonverbální komunikaci. Knihu, která je prvním uceleným příspěvkem k problematice komplimentů vydalo před nedávnem nakladatelství Academia. Při této příležitosti se s autorkou knihy setkala Markéta Kaňková.

Kdy jste se začala zabývat tématem komplimentů a co vás inspirovalo k napsání této knihy?

Nejvíce mě inspiroval docent Nekvapil, který nám na jednom semináři na Filozofické fakultě představil knihu, která se zabývala německými komplimenty a postěžoval si, že v češtině neexistuje podobná publikace a že by stálo za to se tomu věnovat.

Dlouhou dobu jste se věnovala výzkumu soukromé neformální komunikace, který posloužil pro základ vaší knihy. Jak konkrétně výzkum probíhal, jakou metodu jste zvolila a na základě jakého materiálu jste výzkum uskutečňovala?

Pořizovala jsem nahrávky neformální soukromé komunikace, například když za námi přišli kamarádi na návštěvu, když jsme obědvali u babičky nebo když jsme slavili narozeniny. Snažila jsem se pořizovat především audiovizuální nahrávky, ale ne vždy to bylo možné. V případech, kdy to možné nebylo, jsem se uchýlila k nahrávkám zvukovým. Tyto jsem pak následně analyzovala.

Ty jo, to seš dobrá! |foto: Nakladatelství Academia

V průběhu svého výzkumu jste přišla na to, že způsobů skládání komplimentů je celá řada. Velká část vaší knihy se právě věnuje analýze různých způsobů skládání komplimentů. Jak je tedy možné si v nejosobnější komunikaci složit kompliment?

To je složitá otázka, protože zahrnuje více oblastí. Jednak jazykové prostředky a jednak funkce, které komplimenty můžou mít. Když se řekne kompliment, představíme si pochvalu, ale odborněji bychom řekli, že komplimenty mají funkci vyjadřování solidarity nebo sounáležitosti. Ukazuje se však, že komplimenty mohou sloužit i k jiným funkcím. Můžeme jimi vyjadřovat poděkování, souhlas nebo zmírnit nějaké negativní akce, jako je třeba odmítnutí nabídky jídla. Dále jsem se zabývala jazykovými prostředky, tedy tím, jak komplimenty vypadají, jaké se nejčastěji objevují struktury, jaká slova.

Nejtypičtějším komplimentem, který používáme, je „To je dobrý!“
Klára Dvořáková

Jaký je nejčastější kompliment? Dá se to takhle říct? Nebo se skutečně jedná o širokou škálu různých výrazů, vět, slov?

I když lze hodnotit všemi možnými výrazy, ve skutečnosti se jich používá jen několik. Velmi často se používají tzv. slabé výrazy, jako je hezký, hezky, pěkný, pěkně, dobrý, dobře. Takže úplně nejtypičtější kompliment je To je dobrý.

Nebo Ty jo, ty seš dobrá.

Případně i v této formě, ano.

Mluvila jste o tom, jakou funkci komplimenty v naší mezilidské komunikaci plní. Jakou roli hraje skládání komplimentů v utváření mezilidských vztahů?

Komplimenty jednak pomáhají hladkému průběhu komunikace, jednak se dlouhodobě podílejí na budování vztahu. Pokud hovoříme s někým, koho ještě neznáme, vytváříme si pozitivní vztah a pokud hovoříme s někým, koho již dobře známe, pomáhají nám komplimenty vztah upevňovat.

Věnujete se také otázce neverbálních prostředků, které doprovázejí skládání komplimentů. Jak je tato složka důležitá v celém procesu?

Neverbální komunikace je u komplimentů doprovodná, tzn. objevuje se především ve dvou oblastech. Díky neverbální komunikaci můžeme ukazovat na předmět, který chválíme, a právě proto je pak snadné formulovat komplimenty typu To je dobrý nebo třeba i jednoslovné jako hezký, hustě. Druhá oblast, ve které se neverbální komunikace výrazně uplatňuje, je určité zesílení, potvrzování pozitivního hodnocení. Tím, že se usmíváme nebo pokyvujeme hlavou, přidáváme do hodnocení určitou upřímnost.

Jakým způsobem na skládání komplimentů reagujeme?

Reakcí je mnoho. Sama jsem očekávala, že se na komplimenty bude reagovat buď poděkováním, nebo jejich odmítnutím, či snížením komplimentu. Ale ukázalo se, že je to přesně naopak. Komplimenty rádi akceptujeme nebo s nimi přímo vyjadřujeme souhlas. Ukazujeme, že souhlasíme s hodnocením. Neřekla bych, že je to projev neskromnosti, ale spíše snaha o to najít shodu s komunikačním partnerem.