Komedie s hořkým koncem
Pygmalion byl podle jedné z legend kyperský sochař, který se zamiloval do sochy, již stvořil, a požádal bohyni Afroditu, aby ji proměnila v živou ženu. Podle Ovidia ji dokonce oživil láskou. Jakýkoli náznak erotického motivu mezi Higginsem a Lízou Doolittlovou v inscenaci Shawova Pygmalionu v Divadle ABC chybí.
Režisér Ota Ševčík v ní zdůraznil především motiv Higginsova sobectví a Lízu jako individualitu, která se nerada podrobuje a v každé situaci si chrání vlastní integritu. Sebevědomí nepostrádá nikdy, ani jako dívka z ulice, ani jako mladá dáma bez vyhlídek. Dnešními slovy řečeno, je dokonale asertivní, takže i trauma, co s ní bude po skončení mluvní výuky, je spíš jen lehce naznačeno ve starostech hospodyně Pearsové (Hana Doulová) a paní Higginsové (Jaroslava Adamová). Inscenace přesto nepostrádá společenský lesk, svižnou komiku a shawovský konverzační esprit.
Už úvodní scéna je výtvarně velmi působivá a má nápadité aranžmá. Zdařile evokuje to, co si představujeme jako anglické počasí, mlhu a plískanici, a stejně působivě ve zkratce divákům představí vrstevnatou londýnskou společnost a nepříjemně i komicky uječenou Lízu. Režisér spolu s herci velmi pečlivě vystavěl všechny vtipné situace a charaktery jednotlivých postav. Doolittla hraje s velkou chutí jubilující Stanislav Fišer. V případě paní Eynsford-Hillové (Jana Drbohlavová) a jejích dvou dospělých omezených ratolestí ovšem režisér až karikaturním pojetím prakticky vyrušil i jen náznak možné další motivické linie, která se plně uplatňuje v častěji hrané verzi Shawovy hry.
Další omezení vývoje vztahů mezi postavami přináší i téměř střihová stavba situací. Herci ctí režisérův záměr, a protože jde zvláště v ústřední dvojici Higgins-Pickering o představitele skvělé (Otakar Brousek mladší a starší), nelze jim ani tentokrát upřít hereckou virtuozitu. Divák není ochuzen o napětí, vtip a spád, ale o chvějivou citovou víceznačnost příběhu. Předepsaná emocionální ignorance Higginsova umožňuje Otakaru Brouskovi ml. pouze prakticky přímý pohyb na cestě od profesionální posedlosti a pýchy přes společenskou netaktnost či spíš hulvátství až po odkrytou bezohlednost. Otakar Brousek v plukovníkovi Pickeringovi také nemůže v intencích režie vytvořit citlivější protipól, ale omezuje svou postavu pouze na společensky přijatelnější, konvenčnější obdobu mužského sobectví. Pak tedy bystrost ironie a anglického humoru může okořenit hlubokou, ale nevtíravou empatií jen výborná Jaroslava Adamová v roli paní Higginsové.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
