Kniha Digitální demence Manfreda Spitzera

4. říjen 2012
Mozaika
02735513.jpeg

Digitální demence – poměrně nová diagnóza a titul úspěšné a mnoho diskutované publikace Manfreda Spitzera psychiatra zabývajícího se zkoumáním lidského mozku.

Je pochopitelné, že se právě tato kniha drží již týdny na prvním místě žebříčku bestsellerů. Čteme a po několika odstavcích je nám jasno: ano, přesně tak, to je náš názor, nejvyšší čas, že se k tomuto problému vyjadřuje kompetentní osoba. Přesto ale – jak se ukáže v průběhu dalšího čtení – nejsme beze zbytku přesvědčeni.

Argumentace doktora Spitzera je naprosto logická: jsme čím dá tím více závislí na digitálních médiích, samozřejmě v nejvyšší míře mladá generace, děti. Svítící digitální obrazovky vystřídaly původní a pro lidský organismus po psychické i fyzické stránce bezpochyby blahodárnější – způsob trávení volného času. Hodiny sezení před computery, tablety, stupňující se závislost, ztráta kontroly nad sebou samým – to vše může v extrémních případech vyústit v sociální a fyzický úpadek, stres, deprese a v neposlední řadě i v digitální demenci.

Pojem digitální demence zavedli korejští lékaři v roce 2007 pro syndrom, který zjistili u 20letých, po léta pozorovaných pacientů. Probandi trávili denně mnoho hodin před computerem. Převládajícími symptomy byla snížená koncentrace a schopnost zapamatování si, problémy při čtení souvislého textu, únava a ztráta motivace.

V posledních letech se digitální závislost přesunuje na smartphony. Smutná podívaná na skupinky mladých lidí, stojících o přestávce před školou. Nebaví se spolu, každý drží v ruce mobil a pečuje o své ego. Není divu, že si učitelé a rodiče stěžují na ztrátu empatie u dětí.

Manfred Spitzer uvádí působivé příklady ze své lékařské praxe i znalecké činnosti u soudu. Píše o extrémní frustraci z neúspěchu při computerové hře, vrcholící zabitím prvního člověka, který se zrovna oné frustrované osobě připletl do cesty. Tuto argumentaci doplňuje o smutná fakta z německé politické současnosti: Porota, jmenovaná spolkovým sněmem, udělila tento rok Computerovou cenu akční počítačové hře Crisis 2 – jde v ní o chaos a násilí, které vypukne na Manhattanu. Spitzer vyvozuje: jak se má něco změnit, když prakticky nejvyšší místa tyto patologické posuny trávení volného času odměňují?

Počáteční nadšení se na konci knihy rozmělnilo. Po přečtení máme spíše smíšené pocity. Jistě, autor poukázal na místy znepokojující status quo, ale jak lze tuto situaci řešit? Je jasné, že model, který nabízí – totiž „trávit více času offline, na čerstvém vzduchu a rozhovory s přáteli“ v našem digitálním světě působí poněkud naivně. A také nás napadá jak asi autor svou knihu psal? Že by na computeru?

Manfred Spitzer: Digitale Demenz. Wie wir uns und unsere Kinder um den Verstand bringen. Nakladatelství Droemer Knaur, Mnichov 2012, 368 stran.

Autor:Eva Novak