Kněz posedlý fotografií: severní Čechy ožívají na snímcích Rudolfa Jenatschkeho
Roku 2019 vydalo město Ústí nad Labem s tamním muzeem obsáhlou publikaci mapující fotografické dílo Rudolfa Jenatschkeho. Kněz, jehož život byl spjatý s Ústím na Labem a okolní krajinou, po sobě zanechal sbírku dokumentující vývoj krajiny, každodenní život i zlomové okamžiky dějin. S historikem Petrem Karlíčkem, ředitelem archivu Ústí nad Labem, který se na vzniku knihy podílel, hovoří Petr Šmíd.
Bylo mu málo přes dvacet, když mu známý půjčil fotoaparát a on zachytil opravu věže kostela v Krásné Lípě. Snímek byl tak zdařilý, že ho místní papírník vydal jako pohlednici. Shodou náhod tak začal působit „kněz posedlý fotografií“.
Stejný název dostala objemná publikace obsahující výbor z fotografií německého duchovního Rudolfa Jenatschkeho. Pořídily ji společně město Ústí nad Labem a tamní muzeum. Rozsáhlá sbírka dokumentuje vývoj krajiny, každodenní život i zásadní události regionu.
Kněz se zájmem o krajinu
Rudolf Jenatschke se narodil v prosinci roku 1879 v Neštěmicích v německojazyčné rodině. V roce 1891 začal studovat na biskupském gymnáziu v Bohosudově a už od mládí se zajímal o okolní krajinu a historii. Později nastoupil do cisterciáckého kláštera v Oseku.
Řeholní život ho ale nenaplňoval, a tak nastoupil do kněžského semináře, kde byl vysvěcen roku 1904. Věnoval se pastorační činnosti a osvětě. Pořádal řadu historických i vlastivědných přednášek. A především fotografoval.
Na snímcích zachytil proměnu okolí města Ústí nad Labem. Krajinu netknutou průmyslem později přetvořila těžba, stavba železnice, moderní lodní doprava i chemický průmysl. Krom krajiny fotil i momenty z každodenního života. Povolání kněze a důvěra, kterou k němu lidé chovali, mu umožnila pořizovat výjevy z rodinných oslav, všední práce na polích a zahradách či školní výuku.
Fotografická stopa obou válek... a nucený odchod
Zvláštní místo v jeho tvorbě patří první a druhé světové válce. Jenatschke dokumentoval odchod vojáků, fronty na nedostatkové zboží i případy rabování. Coby příslušník německého etnika zpočátku sympatizoval s henleinovci, ale patrně i bez této skvrny by byl odsunut.
Vyhnul se divokému odsunu a masakru Němců v Ústí nad Labem v létě roku 1945. Československo opustil rok na to a byl přijat v pečovatelském ústavu v Reichenbachu. Se značně podlomeným zdravím zemřel v nemocnici v Řezně v říjnu 1947 na zápal plic.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Jean Paul: Doktor Škrtikočka jede do lázní. Rozmanité příběhy jednoho podivína a cynika
-
Džuniči Saga: Zpověď šéfa jakuzy. Syrový pohled do srdce japonského podsvětí a fungování tamní mafie
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka



