Klik a háků hromady
Co jsem dělala, dělala jsem ráda a vychutnávala si to. Mám za sebou šťastný život. Říká v předposlední odpovědi knižního rozhovoru spisovatelka, překladatelka, autorka rozhlasových her a knížek pro děti Bohumila Grögerová (nar. 1921). Publikace je doplněna malou antologií dosud většinou nepublikovaných textů autorky a ilustrována fotografiemi z jejího soukromého archivu. Ke zjištění, co vše se skrývá za oním záviděníhodným hodnocením vlastního života, je třeba projít útlou sympatickou knihou otázek (kladených Radimem Kopáčem) a odpovědí.
Základní linie života B. Grögerové odpovídá typickému výrazu velkoměstského intelektuála v českém prostoru dvacátého století. "Vlastenecká výchova" v masarykovském duchu, závěr prvorepublikové slávy, posmutnělá léta protektorátní, "osvobození" Rudou armádou s předzvěstí nemilosrdného boje o moc, éra socialistického zřízení, její krach i začátek současné "nové doby". Teprve síla a originalita osobnosti onu jednoduchou linku náležitě "prokrví", oživí a nabídne neotřelý náhled i zajímavou sebereflexi.
Především druhá polovina dvacátého století byla pro generaci B. Grögerové dobou ztráty i naplnění. Současně s všeobecně uvědomovaným omezením (V 50. letech jsme byli zděšeni káznicí, v níž jsme se ocitli, zatímco v 70. a 80. letech jsme znechuceně trčeli až po krk v bahně) to totiž bylo období nejplnější tvůrčí potence, která se probojovala ke svému tvaru přes veškerou vnější nepřízeň. (Byli jsme příliš rozjetí, navíc v produktivním věku, a kapitulovat jsme v žádném případě nemínili.)
Se šarmem a obratností člověka zabývajícího se slovem reaguje B. Grögerová na položené otázky, rozvíjí nadhozená témata a z paměti doluje ucelené části minulosti. Stačí jméno, a odpovědí je kvalitní a objektivní medailon (Jiří Kolář, Bohumil Hrabal, Ladislav Novák, Sergej Machonin, Vladimír Boudník, surrealisté a postsurealisté Effenberger, Nápravník, Linhartová, Král, Mikuláš a Emila Medkovi), dokreslený stopami osobní účasti.
Samozřejmě nejdůležitější součástí života a tvorby B. Grögerové je osobnost Josefa Hiršala (1920-2003). Od roku 1952 tvořili překladatelskou a autorskou dvojici, jejíž společná bibliografie obsahuje přibližně sto osmdesát položek. Publikovat vlastní texty v knižní podobě se tandemu Grögerová - Hiršal, mimo tvorbu pro děti, podařilo na sklonku "zlatých šedesátých" (sbírka JOB-BOJ, 1968). Další příležitost na českém území přišla až po roce 1991, a to především v rozsáhlém svědectví o proměnách české společnosti a kultury v letech 1952-68 (Let let I-III, 1993 a 1994). Rozměrnou práci překladatelskou lze pouze vzdáleně naznačit několika jmény (Morgenstern, Hauptmann, Jandl). Samostatná literární práce (Meandry, Branka z pantů, Čas mezi tehdy a teď) je další fasetou pestrého rozměru bytí.
Drobným, a předpokládejme, že promyšleným, detailem je sám nadpis jako slovní hříčka, jejíž vyluštění je napovězeno už typografickým řešením názvu. Je vstupem i tečkou - kliky, jimiž se otevírají dveře vzpomínek, a háky, na něž se zaznamenané rozvěšuje či zachytává do správných souvislostí.
Bohumila Grögerová, Klikyháky paměti (Rozhovor Radima Kopáče), Concordia, Praha 2005, 152 s.
Dnes v 17 hodin proběhne v literární kavárně knihkupectví Academia (Praha 1, Václavské náměstí 34) křest knihy za přítomnosti autorky.
Nejposlouchanější
-
Nepříjemná ústřice. Josef Kemr a Stella Zázvorková v komedii o nečekaném vyústění služební cesty
-
Deník zloděje. Autobiografický příběh padlého anděla Jeana Geneta
-
Peter Karvaš: Sedm svědků. Detektivka ve hvězdném obsazení otevírá otázky po občanské odpovědnosti
-
Molière: Misantrop. Komedie o tom, jak je těžké mít rád lidi
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.