Klaunovy názory v A Studiu Rubín jako one man show o člověku v krizi
A Studio Rubín představuje svou další premiéru jako one man show s kaluží kávy, mikrofonem a kytarou, o sobectví, oběti a smutku. Režisérka Lucie Ferenzová a dramaturgyně Dagmar Radová se inspirovaly románem Heinricha Bölla Klaunovy názory, jehož dramatizaci na komorním jevišti A Studia Rubín bude interpretovat herec Šimon Krupa.
Čtěte takéBoty Ladislava Pohrobka nebo roucho Jiřího z Poděbrad. Výstava ukazuje pohřební oděvy českých králů
Hlavnímu hrdinovi románu Heinricha Bölla Klaunovy názory, Hansi Schnierovi, se hroutí život. Je mu 27 let a opustila ho jeho životní partnerka Marie. Jediná žena, kterou miloval a je schopen milovat. V tomto okamžiku propuká i krize jeho umělecké existence, v níž figuruje jako herec-klaun, a o níž pochyboval přeci jen už nějaký čas. Tak se Hans Schnier ocitá na rozcestí. Německý spisovatel a nositel Nobelovy ceny za literaturu Heinrich Böll tak vytvořil obraz jednoho lidského osudu a možná celé jedné generace.
Inscenaci pojímáme jako stand up nebo one man show člověka, který dospěl do bodu krize. Hlavní hrdina bilancuje v podstatě úplně všechno, čím si v životě prošel. Dospívá tak k zásadním otázkám. Například k tomu, zda na tom všem má nějaký podíl viny, a zda to, co si v životě vybudoval, není jen nějaká iluze nebo maska. Dalším tématem, které se během zkoušení vynořilo, je i téma egoismu.
Lucie Ferenzová
Hans Schnier je představován jako odpůrce pokrytectví a mravních kompromisů. Ač sám komik a klaun, společenská maska se mu protiví. Sám odmítá výt s vlky, protože se cítí jako oběť.
Otázka týkající se oběti se řeší na mnoha rovinách, nevyjímaje rovinou filozofickou. Hans Schnier se často zabývá biblickými příběhy, kde se téma oběti také objevuje. Nejčastěji ale úvahy o oběti vztahuje sám na sebe. Nicméně kdo je oběť a jak ji v dnešním světě chápat, na to by si měl divák po zhlédnutí představení odpovědět sám.
Lucie Ferenzová
Inscenace Klaunovy názory v A studiu Rubín je koncipována jako monodrama nebo též one man show herce Šimona Krupy.
Klaunerie a v podstatě i stand up je určitý typ licence. Obrázek baviče a komika, o jehož vtipnosti bychom mohli vést polemiku, je svým způsobem nastaven už v románu Heinricha Bölla. Osobně si myslím, že Hans je obětí především sebe sama. Ono je možná snažší delegovat vinu všude kolem kromě pohledu do zrcadla.
Šimon Krupa
Komorní prostor A Studia Rubín neumožňuje žádné velké scénografické gesto. Nicméně scénické výtvarnici Andrianě Trpković se podařilo vytvořit jednoduchou, ale zároveň efektní dřevěnou konstrukci sestavenou ze tří stěn, která příznačně evokuje stísněnou atmosféru pokoje, z něhož Hans Schnier svůj příběh vypráví. Inscenace je součástí sezony A Studia Rubín, kterou zastřešuje otázka: S kým žijem? V ní se tvůrci snaží postihnout tenkou hranici mezi posláním a sobectvím a ekologii vztahů, jak ve vztahu Já-Ty, tak i v polemice o egoismu na rovině Já-Já.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
