Klášter sv. Gabriela na Smíchově je mimořádnou ukázkou opomíjeného beuronského umění, jeho osud je ale nejistý

Orientální duch svatogabrielského kostela

26. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Nástěnná malba v klášteře sv. Gabriela na Smíchově
Předchozí díl
Následující díl

Návrh celé výmalby kostela přilehlého ke klášteru vypracoval německý sochař, malíř a architekt, zakladatel beuronského uměleckého stylu Desiderius Lenz. Interiér kostela, oficiálně pojmenovaného Zvěstování Panně Marii, je tak skvělou ukázkou beuronského umění, které je charakteristické harmonickým propojením jednotlivých vlivů, prvků byzantského, egyptského a řeckého světa.

„Když vstoupíte do kostela, působí hodně tajemně. Ocitnete se v prostoru, který svítí zlatem, zaujmou vás pro 19. století nezvyklé kombinace barev, které vypadají exoticky, dalo by se říct orientálně, zkrátka překvapivě,“ popisuje egyptoložka Hana Navrátilová, která působí na univerzitě v Oxfordu a Raedingu. „Ze zdí se na vás dívají majestátní postavy, které připomínají ty z egyptských reliéfů nebo řeckých maleb. Častý je také motiv sloupu.“

Zleva Hana Navrátilová, papežský nuncius Daniel Balvo, Monica Bubna-Litic

Na výzdobě kostela se podílely i sestry benediktinky, které v klášteře žily. Zapojení žen do výmalby kostela bylo ve své době velmi nezvyklé, jak připomíná zakladatelka Spolku přátel beuronského umění a Nadačního fondu Malakim Monica Bubna-Litic, která se při obnově památky velmi angažuje. „Malovaly anděly v apsidě a víme to proto, že se samy při tom malování zvěčnily.“ Sestry vyučoval sám Desiderius Lenz a benediktinky časem dosáhly opravdového mistrovství.

Areál kláštera sv. Gabriela v Praze na Smíchově

V současné době je budoucnost kostela nejistá, protože celý klášterní komplex prodala Česká pošta soukromému majiteli, firmě Cimex. Podle vyjádření Spolku přátel beuronského umění i pražského arcibiskupství je sice komunikace se společností víc než vstřícná, není ale jasné, jak bude spolupráce fungovat dál, například v případě, že by Cimex areál prodal. Zatímco spolek usiluje o obnovení věcného břemene v katastru tak, aby v kostele dál byla zaručena možnost konání mší, arcibiskupství záměr nepodporuje, protože by zároveň muselo investovat do oprav stavby. Ta je památkově chráněná, v současné době je ale střecha v havarijním stavu a malby trpí zatékáním.

„Kostel využíváme k liturgickým účelům jen sporadicky, proto s novým majitelem uzavřeme smlouvu, která nám umožní v případě potřeby liturgii v tomto kulturně významném kostele slavit,“ uvádí generální vikář pražského arcibiskupství Jan Balík. Monica Bubna-Litic se ale situace obává. „O věcné břemeno usilujeme hlavně proto, aby se nikdy nemohlo stát, že budova nebude plnit funkci kostela,“ říká.

Kostel mohou zájemci navštívit každou neděli v 11:15 při mši.

autor: Kateřina Havránková
Spustit audio