Klášter sv. Gabriela na Smíchově je mimořádnou ukázkou opomíjeného beuronského umění, jeho osud je ale nejistý
Orientální duch svatogabrielského kostela
Návrh celé výmalby kostela přilehlého ke klášteru vypracoval německý sochař, malíř a architekt, zakladatel beuronského uměleckého stylu Desiderius Lenz. Interiér kostela, oficiálně pojmenovaného Zvěstování Panně Marii, je tak skvělou ukázkou beuronského umění, které je charakteristické harmonickým propojením jednotlivých vlivů, prvků byzantského, egyptského a řeckého světa.
„Když vstoupíte do kostela, působí hodně tajemně. Ocitnete se v prostoru, který svítí zlatem, zaujmou vás pro 19. století nezvyklé kombinace barev, které vypadají exoticky, dalo by se říct orientálně, zkrátka překvapivě,“ popisuje egyptoložka Hana Navrátilová, která působí na univerzitě v Oxfordu a Raedingu. „Ze zdí se na vás dívají majestátní postavy, které připomínají ty z egyptských reliéfů nebo řeckých maleb. Častý je také motiv sloupu.“
Na výzdobě kostela se podílely i sestry benediktinky, které v klášteře žily. Zapojení žen do výmalby kostela bylo ve své době velmi nezvyklé, jak připomíná zakladatelka Spolku přátel beuronského umění a Nadačního fondu Malakim Monica Bubna-Litic, která se při obnově památky velmi angažuje. „Malovaly anděly v apsidě a víme to proto, že se samy při tom malování zvěčnily.“ Sestry vyučoval sám Desiderius Lenz a benediktinky časem dosáhly opravdového mistrovství.
V současné době je budoucnost kostela nejistá, protože celý klášterní komplex prodala Česká pošta soukromému majiteli, firmě Cimex. Podle vyjádření Spolku přátel beuronského umění i pražského arcibiskupství je sice komunikace se společností víc než vstřícná, není ale jasné, jak bude spolupráce fungovat dál, například v případě, že by Cimex areál prodal. Zatímco spolek usiluje o obnovení věcného břemene v katastru tak, aby v kostele dál byla zaručena možnost konání mší, arcibiskupství záměr nepodporuje, protože by zároveň muselo investovat do oprav stavby. Ta je památkově chráněná, v současné době je ale střecha v havarijním stavu a malby trpí zatékáním.
„Kostel využíváme k liturgickým účelům jen sporadicky, proto s novým majitelem uzavřeme smlouvu, která nám umožní v případě potřeby liturgii v tomto kulturně významném kostele slavit,“ uvádí generální vikář pražského arcibiskupství Jan Balík. Monica Bubna-Litic se ale situace obává. „O věcné břemeno usilujeme hlavně proto, aby se nikdy nemohlo stát, že budova nebude plnit funkci kostela,“ říká.
Kostel mohou zájemci navštívit každou neděli v 11:15 při mši.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
