Kladenské věžové domy architekta Havlíčka dodnes vynikají originalitou, funkčností a velkorysostí
Šest věžových domů v Rozdělově
Vizionář a výrazný představitel meziválečné avantgardy architekt Josef Havlíček do každého svého projektu vtělil nějakou věžovou dominantu. Podél výrazné Vítězné třídy v Kladně vytvořil hřebenový motiv, který se zároveň stal viditelným bodem z mnohakilometrové dálky (Křivoklátsko, České středohoří).
Oproti zásadám architektonické kompozice navrhl Josef Havlíček místo pěti domů šest. „Mluvili do toho totiž oba investoři – kladenské doly a hutě. A žádný z nich nechtěl mít o jeden méně než ten druhý,“ popisuje architekt a průvodce z Muzea věžáků Alexandr Němec.
Prakticky od výstavby věžáků (do prvního se lidé stěhovali na Vánoce roku 1956) vyvstává otázka, kým se Havlíček nechal inspirovat. „Dnes poměrně jasně víme, že to bylo Francií a novoklasicistním dílem Augusta Perreta,“ nesouhlasí Alexandr Němec s dohady, že šlo o inspiraci z Chicaga nebo Moskvy. Havlíček odmítal doktrínu socialistického realismu, ale dokázal ve svých plánech zohlednit aspekty kolektivismu a socialismu.
Každý dům tvoří tři propojené celky, jsou tedy do písmene T. Architekt navrhl železobetonový skelet a výplňové cihelné zdivo. Na fasádách jsou keramické obklady – a každý dům má rovněž dvě svá domovní znamení. „Soutěže na tvorbu znamení se účastnili všichni důležití umělci té doby a zajímavé je, že motivy jsou neutrální, čistě animální. Nijak neodrážejí dobu,“ podotýká Alexandr Němec s tím, že jedním z autorů znamení byla i manželka Josefa Havlíčka sochařka Marta Jirásková.
Unikátní v domech byl jak navržený systém vytápění, tak například i spalovna odpadů v suterénu, kde je dnes expozice muzea. Spalovna však, stejně jako i další věci, prakticky nikdy nefungovala, protože třinácti patrový dům byl příliš vysoký na to, aby měl komín spalovny potřebný tah. Samotné hospodaření s odpadem také stojí za zmínku – každý byt měl ve svém patře kóji s pozinkovanou popelnicí a fungovala služba, která odpad dolů svážela.
Velkoryse pojaté společné prostory v kombinaci s kvalitními materiály a chytře vymyšlenými detaily doteď činí z rozdělovských věžáků chloubu československé architektury. Dojem doplňuje i okolní zástavba, vymyšlená ne ve formě uzavřených bloků, ale jako rozvolněná, v duchu funkcionalismu, provětrávaná a prostoupená zelení. Někdejší Sídliště Vítězného února, o jehož stavbě rozhodlo Kladno na konci 40. let minulého století a mělo se stát reprezentativní součástí města a domovem zaměstnanců dolů a hutí, nese nově jméno po svém architektovi.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
