Kimi Djabaté: Kanamalu
Kimi Djabaté se narodil v hudebně velmi aktivní rodině v Guineji-Bissau, jedné z nejmenších západoafrických zemí. Nejen jeho rodiče, ale i oba bratři a sestra jsou profesionálními hudebníky. Jeho první nástrojem byl balafon, příbuzný xylofonu.
Balafon vydává tóny kouzelně teplé barvy a je snadno přenosný - obal Djabatého posledního alba Kanamalu zachycuje hudebníka s balafonem na hlavě. Jeho vlast je s dalšími západoafrickými státy - Mali, Senegalem i Guineou - propojena kulturními tradicemi i spřízněnými jazyky. Hudba tu byla po staletí doménou klanů profesionálních hudebníků, takzvaných griotů, a díky tomu i mezi současnými muzikanty bývají typická griotská příjmení - jako například Djabaté - velmi častá.
Když před dvaceti lety vyjel Kimi Djabaté na turné do Evropy s národním ansámblem Guineje Bissau, rozhodl se usadit se v Lisabonu. To byla sice obtížná, ale snadno pochopitelná volba, Guinea-Bissau bývala portugalskou kolonií a Lisabon se tedy pro mladého hudebníka stal tím nejvýhodnějším útočištěm.
Tradiční západoafrická společnost je rozdělena na kasty - a hudebníci, tedy grioti - stojí na jedné z nejnižších příček. V titulní skladbě svého nového alba se Kimi Djabaté snaží tento předsudek napravit, zpívá: nestyďme se za své povolání, nestyďme se za to, že jsme básníci či hudebníci.
V západní Africe hrají písňové texty nápadně odlišnou roli od globální pop-music a vycházejí z tradice kasty griotů, jejichž úkolem bylo vést mládež k dobrým mravům a jít jim příkladem. Díky tomu se v tomto regionu setkáváme s žánrem, který lze označit jako „mravoučná píseň“.
V dnešní Mozaice uslyšíte například skladby: Anhonté, Ululalu, Saia, Djanfá Manhe.
Nejposlouchanější
-
Gustave Flaubert: Bouvard a Pécuchet. Rozhlasová premiéra příhod dvou pařížských písařů
-
Benzína Dehtov. Ondřej Vetchý a Václav Neužil v Pýchově černé komedii o životě hrou a hře o život
-
David Lynch, Kristine McKennová: Místo snění. Výběr z knihy o životě a díle geniálního režiséra
-
Mary W. Shelleyová: Frankenstein. Hororový román zakladatelky literárního žánru sci-fi
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
