Keltové v Národním muzeu
Už jen do 6. července si můžeme v nové budově Národního muzea v Praze prohlédnout výstavu „Poklady Moravy – příběh jedné historické země“.
Ta prostřednictvím řady unikátních exponátů, většinou zapůjčených z Moravského zemského muzea, představuje historické a kulturní souvislosti vývoje Moravy od pravěku až po současnost.
Jedním z období, se kterým se návštěvník může podrobně seznámit, je doba laténská. V této době – zhruba poslední 4 století před začátkem našeho letopočtu – obývali prostor střední Evropy Keltové. Jejich pohřebiště odkryté v roce 1941 v Brně-Maloměřicích vydalo řadu památek datovaných do počátku 3. století před naším letopočtem. Řadu z nich může návštěvník spatřit – včetně jednoho z nejkrásnějších děl keltského umění vůbec – jedinečného kování zřejmě rituální konvice.
Jana Olivová se zeptala na podrobnosti garantky této části výstavy, doktorky Jany Čižmářové z Moravského zemského muzea v Brně:
Nejposlouchanější
Viktorín Šulc: Etuda z odvrácené strany. Alois Švehlík a Vladimír Dlouhý na stopě brutálnímu vrahovi
-
Nikolaj Vasiljevič Gogol: Ženitba. Komedie s Ivou Janžurovou, Danou Medřickou a Jiřím Sovákem
-
Léon Bloy: Chudá žena. Nezapomenutelnou a vznešenou dceru bídy čte Jan Kanyza
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění, o lidských vášních a bohu
-
Marie Urbanová − Stanislav Tišer: Já byl frajer kluk. Divoký život romského boxera a veksláka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
