Když promluví vášeň aneb Strhující inspirace maďarským folklórem
Tak nazvala jeden ze svých listopadových koncertů Moravská filharmonie Olomouc, která si do svých řad pozvala virtuózní gruzínskou klavíristku Nino Gvetadze a podle slov Yehudi Menuhina jednoho z nejdynamičtějších a nejpreciznějších dirigentů současnosti Zsolta Hamara. Tři maďarští autoři a geniální Beethoven rozzářili svým dílem olomouckou Redutu.
Letos je tomu 15 let, kdy ve Vídni zemřel rodák z maďarské, dnes rumunské Transylvánie György Sándor Ligeti (1923–2006). V mládí byl silně ovlivněn Bélou Bartókem a díky tomu i lidovou maďarskou hudbou. Originální hudební vize měl skvělé, ale se aktuálními trendy evropské avantgardy se mohl důkladně seznámit až poté, kdy v roce 1956 uprchl do Rakouska. V 60. letech způsobily senzaci Ligetiho skladby Atmosféry, Requiem, Lux Aeterna nebo Lontano, které v Koncertě klasika uslyšíme. I v té se hustě spletené hlasy jednotlivých nástrojů slévají v jednolitý proud zvuku.
Autentičnost, originalita, vynalézavost, odvaha, jistý druh urputnosti a pochopitelně Vídeň, to je, co spojuje Ligetiho a Beethovena. V Koncertě klasika uslyšíme Čtvrtý klavírní koncert, který Ludwig van Beethoven uvedl za klavírem ve veřejné premiéře v roce 1808 a koncert věnoval svému příteli, studentovi a patronovi arcivévodovi Rudolfovi. Rodačka z Tbilisi Nino Gvetadze, která vystupuje na recitálech po celém světě, je vyhledávanou komorní hráčkou a v rámci orchestrálních koncertů spolupracovala např. s dirigenty jako je Yannick Nézet-Séguin, Klaus Mäkelä, Jaap van Zweden. Její hra je, jednoduše řečeno, okouzlující.
Ve své době byl Ernő Dohnányi společně s Bélou Bartókem a Zoltánem Kodályem vůdčí osobností maďarských hudebních kruhů. U příležitosti osmdesátého výročí založení Budapešťské filharmonické společnosti roku 1933 napsal své nejpopulárnější dílo – Symfonické minuty op. 36. V rámci velkolepých oslav také zazněly Kodályovy Tance z Galanty – skladba, která Koncert klasika uzavře. Dílo je jakousi skladatelovou vzpomínkou na malebný ambient i hudbu uherských Cikánů z prostředí, ve kterém sám strávil několik let svého dětství. V kompozici převládá folklorní melos, uslyšíme čardáš i verbuňk a další úchvatné tance maďarské romské hudby.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
![hurvinek.jpg hurvinek.jpg](https://vltava.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/4c83e43279b642121b870ce888c62be8.jpg?itok=5JPOJ2vm)
![](https://vltava.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/c61cb9fdb5b8bd1e1a6d06ebcb7110e7.jpg?itok=4Fwwcnre)
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka