Když čtete ty správné knihy, nejste nikdy sami, říká Alena Dvořáková

„K autorům, kteří jsou mými spiklenci od dětství, patří hlavně Charles Dickens a Jane Austenová,“ uvádí Alena Dvořáková a vyznává se z obdivu i k Williamu Shakespearovi, Franzi Kafkovi, Imré Kertészovi, Patricku Whiteovi, Donu DeLillovi, Kazuo Ishigurovi či Johnu Maxwellu Coetzeemu. „Literatura je výjimečná v tom, že se nebojí vynalézat pojmenování i pro to, co z nějakých důvodů zůstává nevyřčené: například to, o čem se ve slušné společnosti nemluví. Dokonce si troufne hodit to na papír, černé na bílém – a dělá to právě tak bláhově, drze, potměšile nebo záludně, jak je zapotřebí, aby se o věci mluvit dalo, nebo aspoň začalo. Propůjčuje při tom hlas celé řadě domněle nemluvných: například lidem, které nikdo neposlouchá, protože nejsou krásní, mocní ani bohatí; nebo zvířatům a jiným takzvaně němým tvorům; nezřídka taky na pohled neživým výplodům přírody a všelijakým výtvorům člověka; a někdy i jazykům či slovům, kterým nikdo nerozumí – a které nás přesto rozechvívají jakousi zvláštní ozvěnou.“