Kdo vymyslel paneláky?
Kniha Kimberly Elman Zarecorové nazvaná Utváření socialistické modernity, s podtitulem Bydlení v Československu v letech 1945-1960, vychází v českém překladu. Pro nakladatelství Academia ho připravila architektka a překladatelka Alena Všetečková.
Panelová sídliště kdysi představovala moderní alternativu bydlení, dnes na ně mnoho lidí nahlíží s despektem. Přesto v panelácích žije asi třetina obyvatel České republiky a sídliště jsou nedílnou součástí téměř každého města. Zůstávají fenoménem, ke kterému je třeba se „nějak“ postavit. To učinila například americká architektka, historička architektury a pedagožka Kimberly Elman Zarecorová, která se dlouhodobě zajímá o proměny architektury 20. století v bývalém Československu.
Panelová sídliště nerostla pod diktátem Sovětského svazuV nakladatelské anonci se dočteme: „V myslích laické veřejnosti i většiny architektů je poválečná česká a slovenská architektura a její typické projevy – sorela a panelová sídliště – spojena s představou vnuceného sovětského kulturního importu.“ Kimberly Elman Zarecorové ve své knize ukazuje, jak je tento obecně přijímaný výklad zjednodušený.
Základy dala meziválečná architekturaKniha je podle překladatelky zajímavá tím, že se autorka nesnaží postihnout sociologické nebo estetické aspekty tématu, ale „příčiny toho, proč se ten projekční model a stavební kolektivizace odehrály, proč stát jako Československo s fantastickou stavební kulturou a bohatou architektonickou produkcí v meziválečném období, nakonec po druhé světové válce úplně změnil přístup k profesi architekta a k navrhování vůbec.“
I když dobré dědictví bylo zpronevěřenoAutorka mapuje složitě utvářenou a neustále se měnící krajinu profesních spolků a politických institucí, které se podílely na poválečném směřování země, a rozkrývá, jak se v tomto kontextu vlastní vize meziválečné levicové avantgardy postupně proměňovaly do podoby, kterou ve 20. a 30. letech 20. století jen málokdo z jejích tvůrců dokázal anticipovat. Jedná se o první knihu, která nabízí ucelený pohled na poválečnou bytovou architekturu v bývalém Československu.
Kimberly Elman Zarecorová přijela poprvé do Česka jako studentka, o československé architektuře mnoho nevěděla. Fascinoval ji kontrast mezi tím, co se v tuzemské architektuře dělo v meziválečném období a co viděla na okrajích zdejších měst v realitě konce dvacátého století. Po osmi letech, během nichž se autorka věnovala studiu i diskuzím s odborníky, vyšla kniha. Podle překladatelky jde o pojetí generační, jež zároveň umožnilo odstup a objektivní náhled.
