Kde je waterlandský Kocourkov?
Kde leží na mapě Evropy "země tulipánů, dřeváků a větrných mlýnů", si jistě čtenář lehce představí. Z jakých tradic, kořenů, historických událostí, a v neposlední řadě, z jakých legend a pohádkových příběhů byl tento prostor vystavěn, to už je otázka zapeklitější. Pokud chcete totiž někoho opravdu potrápit, zeptejte se, odkud kam sahá Nizozemsko a odkud kam Holandsko.
Nakladatelství Agro vydalo v jedné ze svých esteticky nejzdařilejších edic další soubor pověstí. Tentokrát čtenář zůstane v rámci evropského kontinentu, na jeho severozápadním okraji, unikátním tím, že značná část jeho území leží pod úrovní mořské hladiny a získávána byla vysoušením.
Zkazky a legendy posbírané a vybrané ze všech koutů Nizozemska se střídají, což je v tisku barevně odlišené, s vtipnými i zlomyslnými povídačkami, jež vyslechl a zaznamenal lékař Cornelis Bakker na přelomu 19. a 20. století. Podrobnosti o tomto zaujatém sběrateli, ale také o charakteru a zdrojích nizozemského folklóru nabízí v úvodní studii Nizozemský folklór - objevený poklad překladatelka, která zároveň tento soubor uspořádala. Kolorit nizozemských a flanderských pověstí svojí pestrostí upomíná k bohaté nabídce proslulého nizozemského (holandského, vlámského) malířství. Ovšem zde jde převážně o kabinetní drobnokresbu štěstí, lišáctví i potměšilosti. Bizarní hemžení mnohdy připomíná výtvarný projev Hieronyma Bosche. V krátkých báchorkách se míhá škála strašidelných postav, jež pokřivené a šeredné vystupují z mlh. Některé škodí bez příčiny (Langeslootské strašidlo), jiným se zcela nevyplácí jejich slabost (Zvědaví skřítci), anebo jsou, kupodivu, veskrze dobrotiví (Modrý Gerrit). Převážná většina vyprávění je samozřejmě spojena s vodou v jakémkoliv skupenství (Sleď ve větru, Ztroskotání v Katwijku, Mořská panna z Wenduine). Výrazným tématem, nepřehlédnutelně probleskujícím většinou příběhů, je smrt. Ať už jde o násilné úmrtí, nepokojné nebožtíky (Apel nebožtíků) či smrt jako nutný následek neopatrného počínání (Opilcův konec).
Rozsahem i sevřeností připomíná mnohá příhoda spíš hádanku (Dívka a jezdec) nebo vtip. Barvitý "vodní svět" zabydlují povětšinou selky, sedláci a jejich čeledínové a děvečky, mudrlanti i podšívkové, snažící se vyzrát na své pány a zcela nesvatě smýšlející o svých svatých (Šprýmař Josef, Svatá Markyta).
Drobnou, přesto výraznou zajímavostí může být pro českého čtenáře nepochybné stvrzení sjednocenosti evropského prostoru dávno před jakýmkoliv oficiálním uspořádáním. Mnohé krkolomné počínání obyvatel obce Broek ve Waterlandu totiž neomylně připomíná náš starý známý Kocourkov (Kdo je hloupější).
Formální kvalita knihy nizozemských pověstí je, podobně jako u ostatních počinů této edice, velmi vysoká. Výtvarná stránka citlivě zvýrazňuje náladu obsahu. Ilustrace Adriany Rohde Kabele jsou s textem graficky i barevně propojeny v harmonický celek.
Eelke de Jong, Cornelis Bakker: Bludný bruslař. Pověsti a báchorky z Nizozemska a Flander, Argo, Praha 2005, překlad: Magda de Bruin-Hüblová, 199 s.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
