Karel Tachovský: Jak poradit panu králi

Ladislav Frej
Ladislav Frej

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Viktor Preiss, Ota Sklenčka, Ladislav Frej, Petr Čepek, Rudolf Hrušínský, Jiří Adamíra, Radovan Lukavský, Vladimír Ráž, Jan Hartl a další  v rozhlasové hře o touze po dobré vládě. Příběh z časů Václava IV. vysíláme k 600. výročí úmrtí krále († 16. srpna 1419). Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání. 

Karel Tachovský ve hře spojil několik epizod z doby, kdy vrcholil králův konflikt s příslušníky vysoké šlechty zformované v tzv. panskou jednotu. Těchto událostí se aktivně účastnili také dva význační vzdělanci své doby – Smil Flaška z Pardubic a právník Ondřej z Dubé – a právě jejich disputace na téma odpovědnosti mocných za správu země prochází celou hrou. Stejně jako sentence ze Smilovy alegorické skladby Nová rada, ve které promlouvají poddaní zvířecí říše. Nastudování textu se v roce 1989 ujal režisér Josef Melč.

Karel Tachovský (1926—1989) byl jednou z významných osobností české rozhlasové hry. Do její historie zasáhl jako autor i jako dramaturg především v průběhu šedesátých let. Od roku 1957 byl redaktorem a později dramaturgem literární a dramatické redakce Československého rozhlasu v Brně, kde uvedl do rozhlasového vysílání nejlepší brněnské dramatiky (Miloš Rejnuš, Antonín Přidal, Milan Uhde, Ludvík Kundera, Roman Ráž).

Karel Tachovský

Jako dramaturg adaptoval pro rozhlas například Brechtovy hry, (Lukullův výslech, Strach a bída třetí říše), blízko měl i k náročné poetice Vančurově (Jezero Ukereve, Rozmarné léto, Učitel a žák, Hrdelní pře) a k antické klasice (Aischylův Prometheus), z moderní dramatické světové poezie upravil hru Janise Ritsose Žena a moře).

Jako samostatný autor zaznamenal Tachovský úspěch osobitou variací antického námětu Kudy bloudí Odysseus (uvedena i v Polsku, Jugoslávii a NSR) nebo inscenací Chatrná paměť pana Z., v níž nechává ožívat své literární lásky. Po srpnu 1968 koncipoval triptych Královská sonáta, soubor sebereflexí tří významných českých panovníků, na kterém se spolupodíleli Ludvík Kundera a Antonín Přidal. Tachovského Zpověď Václava II. v hodině smrti se zabývá osudovostí rozhodnutí a osobní odpovědností vládce v závažných historických okamžicích. 

S nástupem normalizace musel Karel Tachovský v roce 1970 z rozhlasu odejít. Ještě se stihlo odvysílat několik jeho detektivních příběhů pod pseudonymem Karel Kalenda, pod jménem Tachovského manželky Blanky Budínové pak v roce 1985 hra Kvintet. Jejich autor ovšem našel jen práci pomocného dělníka, později expedienta v Královopolské strojírně Brno, několik let byl zaměstnán v archivu Moravské galerie v Brně.

K rozhlasové tvorbě se vrátil až nedlouho před svou smrtí, koncem osmdesátých let, jako autor několika původních titulů, k nimž patří i Jak poradit panu králi. Její premiéry v únoru 1990 se však už nedožil.

Osoby a obsazení: Smil Flaška z Pardubic, autor Nové rady, nejvyšší zemský písař (Viktor Preiss), Ondřej z Dubé, nejvyšší sudí, autor Výkladu na právo české (Ota Sklenčka), Král Václav IV. (Ladislav Frej), Huler, králův podkomoří (Petr Čepek), Král Zikmund (Jan Vlasák), Vévoda Hanuš (Rudolf Hrušínský st.), Jindřich z Rožmberka (Jiří Adamíra), Ota z Bergova (Vlastimil Fišar), Tomáš ze Štítného (Radovan Lukavský), Karel IV. (Vladimír Ráž), Kronikář (Jan Hartl), Hlasy zvířat z básnické skladby Smila Flašky z Pardubic (Jiřina Jirásková) a další

Hudba: Jan Jirásek
Dramaturgie: Svatava Růžičková
Režie: Josef Melč

Natočeno v roce 1989.