Karel Švestka: Couvání do času
Pětidílná četba z próz, v nichž ožívá dávno minulý svět autorova dětství prožitého v Tasově, městečku Jakuba Demla a dalších svérázných postav a postaviček.
Poslouchejte na Vltavě od 26. prosince 2015 vždy v 18:30. Po odvysílání se jednotlivé díly četby objeví také na stránce Hry a literatura. Zůstanou tam vždy po dobu jednoho týdne.
Karel Švestka se narodil 2. srpna 1926 manželům Tallerovým v Novém Strašecí. Otec byl malíř pokojů, matka pradlena. Oba byli často bez zaměstnání. Měli mnoho dětí, některé předali k adopci. Novými rodiči Karla se stali od jeho šesti měsíců manželé Karel a Anežka Švestkovi z Tasova. Tam prožil dětství a vychodil obecnou školu. Pak musel převzít otcův krámek, proto nedokončil gymnázium. Roku 1944 se stal obchodním příručím. Po zrušení živnosti v roce 1948 pracoval v Ostravě jako horník, pak ve Velkém Meziříčí v podniku Kablo, a od roku 1968 byl osmnáct let předsedou MNV v Tasově.
Ovlivněn slavnými tasovskými autory - Jakubem Demlem a Stanislavem Vodičkou - celý život psal. Dosud vydal prózy: Pastely; Couvání do času; Vedro a stín; Tenký led a Pohled z mostu. Za knihu Couvání do času dostal v roce 1998 Cenu Egona Hostovského. Švestkův nový román čerpá opět z životních příběhů Tasovanů.
Ve střídavě lyrickém a dramatickém, téměř filmovém sledu scén si všímá těžkých, často tragických osudů svých dospělých spolubližních. Jeho moudré nazírání na koloběh času, literárně svébytné vyprávění, "z něhož tryskají ryzí metafory či zcela originální nahlížení nevšedně všedního lidského osudu", čtenáře doslova ohromí.
Nutno však připomenout, že při vší tragické notě se místy zableskne autorův neodolatelný humor, který provází každý lidský osud a každé dění.
Čte: Miroslav Donutil
Autor: Karel Švestka Připravila: Jaroslava JiskrováRežie: Petr Adler
Natočeno v roce 1996.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
