Karel Stuchl: Z Hradešic do Vladivostoku a zpět

Markéta Jahodová (na závěr večera v červeném) a Miroslav Stuchl s brilantním výkladem o vývoji evropské bajky

Z válečného deníku rakouského vojáka, ruského zajatce a československého legionáře vybral a uvádí Miroslav Stuchl. Účinkuje Lukáš Hlavica.

Dvanáctidílnou četbu na pokračování poslouchejte na Vltavě od 28. července do 8. srpna 2014 vždy v 18:30. Po odvysílání se jednotlivé díly četby objeví také na stránce Hry a literatura. Zůstanou tam vždy po dobu jednoho týdne.


Autor válečných deníků z let 1914–1920 Karel Stuchl se narodil 1. května 1892, po absolvování učitelského ústavu se stal učitelem v Hradešicích na Klatovsku.

Záhy - v prosinci 1914 – odešel jako poddůstojník c. a k. rakousko-uherské armády bojovat do první světové války. Do svobodného Československa se vrátil jako český legionář v Rusku až v roce 1920. Zemřel v roce 1966.

Jeho pečlivě vedené válečné deníky objevil jeho syn Miroslav až v roce 1998.

Deníky zahrnují (s občasnými přestávkami) období od 17. 12. 1914 do 3. 6. 1920. Celkem 400 popsaných stran je unikátním svědectvím o osudech a proměnách české mysli v kotli světové války a ruské revoluce, v časech úsilí o vznik samostatné Československé republiky.

Z doprovodného textu autora pořadu, legionářova syna Miroslava Stuchla:

„Byl to velmi kultivovaný člověk, při pobytu na frontách si vedl soustavně zápisky o událostech, osobních pocitech, názorech na frontové, společenské i politické události, načež z toho vznikl rozsáhlý válečný deník. Podle mínění mnohých mají jeho zápisky značnou faktografickou i literární hodnotu.

Můj otec byl velmi uzavřený člověk. Nepamatuji se, že by se někdy pustil do vyprávění o válce kromě jediné výjimky – jak v ruském zajetí kradli ze hřbitova dřevěné kříže na topení. A já se, ke své škodě, netázal. Deníky mi ukázaly otce, jak jsem ho neznal. (...)

Válečný deník ukazuje pozorovatelskou bystrost, schopnost úvahy, citové zaujetí. Otcovy pozdější deníky jsou už jen věcné záznamy života rodinného a učitelského. Měl-li otec literární nadání, vzedmulo se pouze, když mimořádné válečné zážitky zaplavily mladou duši.“

Dvě ukázky z válečných deníků Karla Stuchla:

„20. prosince 1914. Příjemný, slunečný zimní den. Chvilkami pozoruji své spolucestující, kteří jsou pod mým dozorem. Jsem velitelem vagonu. Vojáci jsou dílem Češi, ostatní Němci. První noc, kdy téměř všichni byli důkladně zpiti vínem, hádkám a křiku nebylo konce. Později docíleno jakési dohody, ačkoliv naši Němce stále nenávidí.“

„3. dubna 1915. Ustupujeme statečně s veselým humorem až do poledne. S námi jde jakýsi poručík a vtipkuje, že prý na Vzkříšení budeme v Budapešti. Rusové jsou nám stále v patách a jejich patroly jdou nám téměř za samými zády. Jsou v tom oboru pravými mistry.“


Účinkuje: Lukáš Hlavica Autor: Karel StuchlVybral a uvádí: Miroslav StuchlRežie: Markéta Jahodová

Natočeno v roce 1999.

Spustit audio
autor: Tvůrčí skupina literárně-dramatické tvorby