Karel Pexidr, komponista a literát
Karel Pexidr se sice narodil v Praze (1929), ale jeho domovem je Plzeň. Říká se, že je takovým novodobým Leonardem: právník, hudební skladatel, autor publikací o etice, o filosofii, o cizích končinách, o psychologii a gnoseologii. Za cyklus filosofických příběhů Přeludy obdržel cenu Bohumila Polana za rok 2007.
Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.
Píše ale také poezii, aforismy, ironické říkačky a básnické pohádky. Je mimo jiné členem Západočeského hudebního centra a Obce spisovatelů. Teprve po Listopadu začal přednášet filosofii na Západočeské univerzitě, v září 2014 přednášel v Cambridge, rok předtím navštívil z obdobné příčiny Boston a roku 2012 pobyl pro změnu v Oxfordu.
V Plzni studoval na klasickém gymnáziu, poté práva na pražské Univerzitě Karlově v letech 1948 – 1955 s nedobrovolnou přestávkou (1951 – 1954), protože byl povolán do vojenské služby u PTP. S nadšením se ale také věnoval od dětství hudbě – ve hře na klavír byl žákem Františka Raucha a Antonína Brejchy, v kompozici Miloslava Šnejdara a Jindřicha Felda. Jeho dráhu právníka tak celoživotně provázela a provází vážná hudba. A společně s ní i různé aktivity v uměleckých organizacích, které vážnou hudbu podporují. Kulturní veřejnost a odborné kruhy nejen v Plzni, Praze, Brně a Ostravě, ale i jinde doma a v zahraničí znají Pexidra jako hudebního skladatele.
Karel Pexidr je ale také literátem. Své nadání pro tvorbu představil v roce 1969, když časopis Host do domu zveřejnil dvě jeho básně. Později publikoval v Pojistném obzoru, Plzeňském deníku, Spektru a Plzeňském literárním životě. Seznámit se komplexněji s Pexidrovou literární tvorbou bylo ale možné až od devadesátých let, kdy autor samostatně vydal tituly Vícov (1996 – tady zachytil svůj vztah k usedlosti, kterou jeho rodiče koupili roku 1935 a která je jeho druhým domovem), Hříčka poezie (1997), Blázniviny (1997), Bajky (1998) a Kalifornie (1999).
Jako externí vysokoškolský učitel v oboru filozofie a hudby napsal Úvod do studia etiky a spis Relativistická filosofie (vyšlo v plzeňském Vydavatelství Západočeské univerzity v roce 1996). Poezii začal psát už na vojně a využíval ji při své hudební tvorbě. Vydal také řadu vlastních hudebnin. Jako představitel Západočeského hudebního centra inicioval festival Tribuna komorní písně, který se koná jako bienále od roku 1992. Na začátku tohoto milénia založil vlastní hudební nadaci (Nadace Karla Pexidra), která podporuje komponisty a interprety.
Nejposlouchanější
-
Ladislav Fuks: Spalovač mrtvol. „Jediné, co v životě je jisté, je smrt“
-
Jennifer Lynchová: Tajný deník Laury Palmerové. Hodná holka podává šokující obraz destrukce
-
Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých. Jitka Smutná v seriálu podle románu Olgy Tokarczukové
-
Shocking Comfort, Neuvěřitelné historie a další povídky francouzského humoristy Alphonse Allaise
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.