Karel Čapek: Matka. Rozhlasová adaptace slavného protiválečného dramatu v režii Jiřího Horčičky
Čapek o Matce prohlásil, že je to „hra krutá a jaksi senzační“, ale že aktuálním námětem chtěl probudit svědomí diváků. Přestože děj zasadil do vymyšlené přímořské země připomínající Španělsko, všem bylo jasné, že zdaleka nepojednává jen o vzdáleném konfliktu. Čapkovo drama z roku 1938, které reflektuje ohrožení národní existence v předvečer druhé světové války, vysíláme v den, kdy si Evropa připomíná její ukončení. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Myšlenku k napsání Matky dala Čapkovi jeho žena, herečka Olga Scheinplflugová. Dalším inspiračním podnětem byla, jak Čapek sám uvedl v rozhovoru pro týdeník Čin, fotografie španělské ženy klečící nad mrtvolou svého syna, který padl v občanské válce. Tu otiskly v roce 1937 Lidové noviny.
Motiv hrdinství, tu tichého a samozřejmého, tu vědomě tlumeného a odpathetisovaného, ten jež prosakoval pod románovou čapkovou trilogií, pod tolika jeho slovy vědomě krocenými a jeho myšlenky ukázňovanými do zdánlivé nevojácké občanskosti, rozžívá se ve zvýšené intensitě a v lidské i vlastenecké statečnosti, rozmluvami nové hry, jež, nabita nejžhavější časovostí, spolusměřuje k přísnému stylisování.
Otokar Fischer
Příběh ženy, která ztratila ve válce své blízké a brání svému nejmladšímu synovi, aby odešel se zbraní v ruce bránit ohroženou vlast, měl premiéru v únoru roku 1938 ve Stavovském divadle. Titulní roli tehdy ztvárnila pod režijním vedením Karla Dostala herečka Leopolda Dostalová. Inscenace se hrála až do září onoho smutného roku a měla na tehdejší dobu úctyhodných 32 repríz.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Psí voják Filip Topol. Portrét hudebníka, básníka a sebevraha životem
-
Stefan Zweig: Josef Fouché. Portrét jednoho bezpáteřního politika
-
Miroslav Stoniš: Sněhurka z vesmíru. Josef Somr jako spisovatel, kterému kariéru naruší mimozemšťani
-
Eva Blechová: Zářivé dítě. Oslnivý i temný příběh Marie Curie a radia
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
