Karel Čapek: Matka. Rozhlasová adaptace slavného protiválečného dramatu v režii Jiřího Horčičky
Čapek o Matce prohlásil, že je to „hra krutá a jaksi senzační“, ale že aktuálním námětem chtěl probudit svědomí diváků. Přestože děj zasadil do vymyšlené přímořské země připomínající Španělsko, všem bylo jasné, že zdaleka nepojednává jen o vzdáleném konfliktu. Čapkovo drama z roku 1938, které reflektuje ohrožení národní existence v předvečer druhé světové války, vysíláme v den, kdy si Evropa připomíná její ukončení. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Myšlenku k napsání Matky dala Čapkovi jeho žena, herečka Olga Scheinplflugová. Dalším inspiračním podnětem byla, jak Čapek sám uvedl v rozhovoru pro týdeník Čin, fotografie španělské ženy klečící nad mrtvolou svého syna, který padl v občanské válce. Tu otiskly v roce 1937 Lidové noviny.
Motiv hrdinství, tu tichého a samozřejmého, tu vědomě tlumeného a odpathetisovaného, ten jež prosakoval pod románovou čapkovou trilogií, pod tolika jeho slovy vědomě krocenými a jeho myšlenky ukázňovanými do zdánlivé nevojácké občanskosti, rozžívá se ve zvýšené intensitě a v lidské i vlastenecké statečnosti, rozmluvami nové hry, jež, nabita nejžhavější časovostí, spolusměřuje k přísnému stylisování.
Otokar Fischer
Příběh ženy, která ztratila ve válce své blízké a brání svému nejmladšímu synovi, aby odešel se zbraní v ruce bránit ohroženou vlast, měl premiéru v únoru roku 1938 ve Stavovském divadle. Titulní roli tehdy ztvárnila pod režijním vedením Karla Dostala herečka Leopolda Dostalová. Inscenace se hrála až do září onoho smutného roku a měla na tehdejší dobu úctyhodných 32 repríz.
Související
-
Zlé znamení, Milostný kruh, Medvědí humoreska a další povídky Josefa Kopty
Spisovatel a novinář z počátku minulého století Josef Kopta psal především legionářskou literaturu a knihy pro mládež. Průřez jeho tvorbou najdete v Povídkách tohoto týdne.
-
Nejposlouchanější hry a četby na Vltavě
Nenechte si ujít exkluzivní hry a četby s prodlouženou dobou poslechu.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
