Karel Čapek: Matka. Rozhlasová adaptace slavného protiválečného dramatu v režii Jiřího Horčičky
Čapek o Matce prohlásil, že je to „hra krutá a jaksi senzační“, ale že aktuálním námětem chtěl probudit svědomí diváků. Přestože děj zasadil do vymyšlené přímořské země připomínající Španělsko, všem bylo jasné, že zdaleka nepojednává jen o vzdáleném konfliktu. Čapkovo drama z roku 1938, které reflektuje ohrožení národní existence v předvečer druhé světové války, vysíláme v den, kdy si Evropa připomíná její ukončení. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Myšlenku k napsání Matky dala Čapkovi jeho žena, herečka Olga Scheinplflugová. Dalším inspiračním podnětem byla, jak Čapek sám uvedl v rozhovoru pro týdeník Čin, fotografie španělské ženy klečící nad mrtvolou svého syna, který padl v občanské válce. Tu otiskly v roce 1937 Lidové noviny.
Motiv hrdinství, tu tichého a samozřejmého, tu vědomě tlumeného a odpathetisovaného, ten jež prosakoval pod románovou čapkovou trilogií, pod tolika jeho slovy vědomě krocenými a jeho myšlenky ukázňovanými do zdánlivé nevojácké občanskosti, rozžívá se ve zvýšené intensitě a v lidské i vlastenecké statečnosti, rozmluvami nové hry, jež, nabita nejžhavější časovostí, spolusměřuje k přísnému stylisování.
Otokar Fischer
Příběh ženy, která ztratila ve válce své blízké a brání svému nejmladšímu synovi, aby odešel se zbraní v ruce bránit ohroženou vlast, měl premiéru v únoru roku 1938 ve Stavovském divadle. Titulní roli tehdy ztvárnila pod režijním vedením Karla Dostala herečka Leopolda Dostalová. Inscenace se hrála až do září onoho smutného roku a měla na tehdejší dobu úctyhodných 32 repríz.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Džuniči Saga: Zpověď šéfa jakuzy. Syrový pohled do srdce japonského podsvětí a fungování tamní mafie
-
Jean Paul: Doktor Škrtikočka jede do lázní. Rozmanité příběhy jednoho podivína a cynika
-
Anton Pavlovič Čechov: Višňový sad. Mistrovské drama s Tatianou Dykovou v hlavní roli
-
Clare Dwyer Hogg: Sbohem. Svatopluk Skopal v příběhu o zradě, přiznání a (ne)možnosti vykoupení
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
