Jurij Brězan: Krabat
V loňském roce zemřel Jurij Brězan, jeden z nejvýznamnějších autorů lužickosrbské literatury. Pro rozhlasové zpracování jsme vybrali ukázku z první kapitoly jeho známého románu Krabat. Je to vlastně umělý mýtus, varianta biblického příběhu o stvoření světa. V režii Marka Pivovara účinkuje herečka Národního divadla moravskoslezského v Ostravě Lada Bělášková.
Jméno Jurije Brězana bývá uváděno mezi nejvýznamnějšími lužickosrbskými prozaiky. Na internetových stránkách často najdete o jeho díle jen kusé informace s výčtem oficiálních cen z doby bývalé NDR. Ve starších publikacích je zase označován jako představitel socialistického realismu.
Text Brězanova románu Krabat je však mnohem literárně zajímavější, než by zdálo z této charakteristiky. Autor v něm ( ne poprvé a zdaleka ne jako jediný) využil známé lužické pověsti o Krabatovi , člověku sahajícím po nebezpečném poznání. Brězan pohádkové prvky propojil s biblickými motivy a science-fiction a vytvořil jakýsi umělý mýtus. Jeho příběh se jakoby současně odehrává v různých historických obdobích a fiktivní svět má současně archaickou i moderní podobu. Děj se zrychluje a náhle zpomaluje, vypravěč předkládá různé verze příběhu, hraje si s identitou hlavního hrdiny a mísí tragiku s humorem.
Ukázku pro rozhlasové zpracování jsme vybrali z první kapitoly románu . Je to ironická verze příběhu o stvoření světa.
V režii Marka Pivovara účinkuje herečka Národního divadla moravskoslezského v Ostravě Lada Bělášková. Připravila Ostrava.
Nejposlouchanější
-
Harper Lee: Jako zabít ptáčka. Tragický příběh černocha křivě obviněného ze znásilnění bílé dívky
-
Podoby přitažlivosti. Povídky Miloše Urbana, Hany Lundiakové, Kateřiny Rudčenkové a dalších autorů
-
Dva příběhy z cyklu Tajemno v dílech německých autorů 19. století
-
S.d.Ch.: Můj vůz je před vraty. Hra o minulosti inspirovaná tragickým osudem prezidenta Háchy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.