Josef Kajetán Tyl: Měšťané a studenti čili Dobývání Prahy od Švédů
Vlastenecká hra oslavující hrdinný odpor Pražanů, kteří na sklonku třicetileté války zabránili švédské armádě vydrancovat Staré a Nové Město pražské. Obnovenou premiéru po více než 30 letech poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Osoby a obsazení: Hrabě Koloredo z Valse, císařský polní maršálek (Miroslav Doležal), Mikuláš Turek z Rožmitálu, purkmistr Starého Města pražského (Vladimír Leraus), Norbert Zatočil, městský písař (Zdeněk Hodr), Dopita, cechovní starší (František Holar), Nekvasil, cechovní starší (Rudolf Široký), Hlasivec, mlynář (František Hanus), Kateřina, jeho sestra (Jaroslava Drmlová), Verunka, její dcera (Karolina Slunéčková), Jiří Plachý, učitel na Vysokých školách klementinských (Jiří Hurta), Nejedlý, student (Bořivoj Navrátil), Král, student (Vladimír Salač), Sýkora, student (Karel Fořt), Moravec, student (Jan Plavka), Štěpina, drvoštěp (Josef Větrovec), Bedřich Odvalský (Karel Beníško), Arnošt, jeho syn (František Krahulík), Helena, jeho manželka (Viola Zinková), Hrabě Königsmark, vůdce švédského vojska (Karel Houska), Vingolf, setník (Vladimír Čech), Erik, voják v císařské armádě (Artuš Kalous), Vojta, voják v císařské armádě (Jaroslav Kepka) a Císařský důstojník (Karel Kastner)
Od pražské defenestrace, kterou v roce 1618 započala v Evropě dlouhá válka mezi katolíky a protestanty, uplynulo třicet let. Píše se rok 1648 a k Praze se blíží švédská vojska pod velením generála Königsmarka. Kolik zbylo v českých zemích vyznavačů reformace, kteří dosud pociťují porážku na Bílé hoře a následnou popravu 27 českých pánů na Staroměstském náměstí jako nezhojenou ránu? A mohlo by tak Švédy vítat jako osvoboditele a bratry ve víře?
Dramatické okamžiky, které zažila Praha na samém sklonku třicetileté války, pojednal ve své divadelní hře Měšťané a studenti čili Dobývání Prahy od Švédů Josef Kajetán Tyl. Připomíná v ní postavu podplukovníka Arnošta Ottovalského (v Tylově hře Odvalského), který se nedočkal ocenění za své vojenské služby císaři, a proto přešel ke Švédům a prozradil jim, jak bez odporu obsadit Pražský hrad a Malou Stranu.
Proti Švédům na pravém břehu Vltavy se semkli obyvatelé Starého i Nového Města, od úctyhodných měšťanů až po místní chudinu a studenty pražských vysokých učení. Za cenu nemalých ztrát se nakonec Pražané Švédům ubránili, přestože útočníci měli početní převahu a byli mnohem lépe vyzbrojeni i vycvičeni. Zachránili tak zbytek města před drancováním, které postihlo Hradčany a Malou Stranu.
Tylovo vlastenecké drama sleduje dvě hlavní příběhové linie: rodinu Arnošta Odvalského, kterého vytrvalost v protestantství přivede až ke zradě Prahy a následně na popraviště. A pak houfující se obránce Starého a Nového města, kteří musí najít společnou řeč, přestože pocházejí z nejrůznějších vrstev a ne vždy mezi nimi panuje vzájemná důvěra.
Obraz vlastenecky probuzené Prahy je v Tylově hře značně idealizovaný. Nejvíc patrné je to na příběhu Arnošta Odvalského. Skutečný předobraz Tylova tragického hrdiny, Arnošt Ottovalský, neprožíval žádné morální dilema a bez výčitek svědomí si nechal od Švédů za zradu Prahy vyplatit téměř padesát tisíc zlatých. Později s rodinou odešel do Švédska, kde byl povýšen do šlechtického stavu a zemřel na svém panství jako zámožný švédský hrabě Ernst von Streitenberg.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
