Josef Hlávka - architekt dobročinnosti
Rozhlasový dokument Šárky Koskové zařazujeme u příležitosti již 110. výročí úmrtí největšího českého mecenáše, významného architekta Josefa Hlávky, který zemřel 11. března 1908. Dokument připomíná dramatické životní osudy architekta a stavitele, ale především pro nás dnes už téměř nepochopitelného mecenáše a dobrodince, podílejícího se zásadním způsobem na rozvoji české kultury a vzdělanosti v závěru 19. a na počátku 20. století.
Dramatické životní osudy architekta a stavitele, ale především pro nás dnes už asi nepochopitelného mecenáše všech, kteří vytvářeli českou kulturu a vzdělanost, jsou hodny pozornosti nejen vzhledem k samotnému výročí, ale především pro znovuobjevení opomíjeného odkazu myšlení a konání člověka, jemuž se nezištnost a víra v ušlechtilé zhodnocení darovaných prostředků stala naprostou samozřejmostí.
Aktuálnost jeho odkazu je paradoxně tím větší, čím zřetelněji si uvědomíme, že jeho bohatství, které neshromažďoval pro sebe, ale štědře z něj podporoval nejen umělce a nadané nemajetné studenty, ale také společenské aktivity a velké stavby či dostavby obecného významu (namátkou v Praze porodnice u Sv. Apolináře, chrám Sv. Víta, Karlův most, socha sv. Václava na Václavském náměstí, založení České akademie věd a umění, která vznikla právě na popud Hlávky, Národohospodářského ústavu a dalších) nevyrostlo ze spekulací, krádeží či na úkor druhých, jak je v historii a zejména v naší současnosti "dobrým zvykem", ale z vlastní neúnavné až sebezničující práce. Také ani dějinnými přemety a střídáním politických režimů nepřerušený jeden z jeho největších odkazů - Hlávkova nadace Marie a Zděnky Hlávkových - přetrvává, a plní svou funkci dodnes.
Bez dramat se neobešel ani vznik některých monumentálních a prestižních staveb, které Hlávka realizoval. Potíže provázely i zrod České akademie věd, jež vznikla právě na popud Hlávky. Za pozornost stojí i zajímavé okolnosti kolem sponzorování slavných výtvarníků, hudebníků, autorů, například prvních překladů Shakespeara u nás, které Hlávka plně hradil. Hlávkova velikost a stále aktuální odkaz, spočívající nejen v důrazu na vysokou úroveň kultury a vzdělanosti české společnosti, ale také na takové vzácné lidské vlastnosti, jakými jsou nesobeckost, štědrost, laskavost, jimiž byl v hojné míře obdařen a které v našem současném světě hynou na úbytě, stojí rozhodně za připomenutí.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.