Josef Hlávka - architekt dobročinnosti
Rozhlasový dokument Šárky Koskové zařazujeme u příležitosti již 110. výročí úmrtí největšího českého mecenáše, významného architekta Josefa Hlávky, který zemřel 11. března 1908. Dokument připomíná dramatické životní osudy architekta a stavitele, ale především pro nás dnes už téměř nepochopitelného mecenáše a dobrodince, podílejícího se zásadním způsobem na rozvoji české kultury a vzdělanosti v závěru 19. a na počátku 20. století.
Dramatické životní osudy architekta a stavitele, ale především pro nás dnes už asi nepochopitelného mecenáše všech, kteří vytvářeli českou kulturu a vzdělanost, jsou hodny pozornosti nejen vzhledem k samotnému výročí, ale především pro znovuobjevení opomíjeného odkazu myšlení a konání člověka, jemuž se nezištnost a víra v ušlechtilé zhodnocení darovaných prostředků stala naprostou samozřejmostí.
Aktuálnost jeho odkazu je paradoxně tím větší, čím zřetelněji si uvědomíme, že jeho bohatství, které neshromažďoval pro sebe, ale štědře z něj podporoval nejen umělce a nadané nemajetné studenty, ale také společenské aktivity a velké stavby či dostavby obecného významu (namátkou v Praze porodnice u Sv. Apolináře, chrám Sv. Víta, Karlův most, socha sv. Václava na Václavském náměstí, založení České akademie věd a umění, která vznikla právě na popud Hlávky, Národohospodářského ústavu a dalších) nevyrostlo ze spekulací, krádeží či na úkor druhých, jak je v historii a zejména v naší současnosti "dobrým zvykem", ale z vlastní neúnavné až sebezničující práce. Také ani dějinnými přemety a střídáním politických režimů nepřerušený jeden z jeho největších odkazů - Hlávkova nadace Marie a Zděnky Hlávkových - přetrvává, a plní svou funkci dodnes.
Bez dramat se neobešel ani vznik některých monumentálních a prestižních staveb, které Hlávka realizoval. Potíže provázely i zrod České akademie věd, jež vznikla právě na popud Hlávky. Za pozornost stojí i zajímavé okolnosti kolem sponzorování slavných výtvarníků, hudebníků, autorů, například prvních překladů Shakespeara u nás, které Hlávka plně hradil. Hlávkova velikost a stále aktuální odkaz, spočívající nejen v důrazu na vysokou úroveň kultury a vzdělanosti české společnosti, ale také na takové vzácné lidské vlastnosti, jakými jsou nesobeckost, štědrost, laskavost, jimiž byl v hojné míře obdařen a které v našem současném světě hynou na úbytě, stojí rozhodně za připomenutí.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Martin Ryšavý: Tundra a smrt. Dobrodružná výprava k neprobádaným končinám lidské existence
-
Miloš Doležal: Jako bychom dnes zemřít měli. Život a smrt Josefa Toufara, kněze umučeného StB
-
Alexandr Grin: Krysař. Magický příběh z pera solitéra ruské novoromantické literatury
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka