John Q.
Když se pan Archibald dozví o smrtelné srdeční chorobě svého syna, obrátí se nejdříve na pojišťovnu, aby uhradila transplantaci srdce. Pojišťovna ale není pro lidi, jak zjišťuje, a tak si musí poradit sám nemocničním terorismem. Výborný výkon Denzela Washingtona ve filmu Nicka Cassavetese.
Omluvou režiséra Nicka Cassavetese budiž, že teprve začíná a potřebuje si vybrousit styl na ohraném tématu, podaném tak řemeslně, jak jen je to možné. Vždyť jde teprve o jeho čtvrtý režisérský počin, zatímco jako herec se objevil od sedmdesátých let v jednatřiceti filmech. Na výběru herců pro John Q. je poznat, že se Cassavetes cítí doma mnohem víc před kamerou, než za ní. Proto ani volba scénáře John Q. nevybočuje z jednoduché šablony filmů o normálním člověku, který je společenským tlakem donucen provádět antispolečenské věci, posléze se stát lidovým hrdinou a uniknout beztak prohnilé spravedlnosti. Ze stejné škatulky pochází Vyjednavač, Uprchlík, Nepřítel státu anebo Vysoká hra patriotů. Hlavně nic složitého. Hollywoodští scénáristé prostě ví, jak se zalíbit masovému publiku: upozorní na problémy společenského systému na plátně a diváci žijí s příjemným pocitem, že nejsou jediní postižení. Stejně tak s John Q., filmem odsuzujícím zdravotní pojištění ve Spojených státech.
A zde je háček: vyprávění možná dosahuje v Američanech jakési emocionální odezvy, ale pro Evropana, hlavně Čecha, jsou problémy dělníka Johna Quincyho Archibalda (Denzel Washington) vzdálené jako samotný americký kontinent. Johnův umírající synek (Daniel E. Smith), kterému pojišťovna odmítá uhradit transplantaci srdce, dostatečně jasně ukazuje na hrabivost zdravotnického systému a jeho nefunkčnost, když jde o smrtelný problém "malého" člověka. Zoufalý John Q. bere věci do vlastních rukou, s pistolí obsadí nemocnici, vezme rukojmí a hodlá synkovi vyjednat prioritní místo na seznamu obdarovaných. Přímým přenosem přenášené události získají Johnovi sympatie celých USA. Největším prohřeškem vývoje scénáře je prefabrikovanost všech postav: dobrý vyjednavač Frank (Robert Duvall v jedné ze svých horších rolí) s Johnem soucítí, razantní policejní šéf Monroe (Ray Liotta) naopak hodlá použít komando, ředitelka nemocnice Rebecca (Anne Heche) není tak ledová, jak se zdá, a tak dále.
Při drobnohledném zkoumání scénáře se odkrývá zajímavá úvaha o nefunkčnosti jakékoliv instituce: policie, speciální jednotky, média, zdravotnictví, ani jedno nepracuje, jak by mělo. Jenže nejde o realistické ukazování prstíkem, ale o lámané posunování osudu Johna Q. v příběhovém korytě. Zvlášť v druhé polovině všechny události naznačují, že tento film rozhodně špatný konec mít nebude. Tendenční prosazování Johna Q. jako hrdiny z donucení je tak průhledné, až se v těch nejsilnějších scénách budete smát. Nejsem kardiolog ani chirurg, ale transplantace srdce popsaná jako "stavebnice" na principu Lega, mi přijde trochu filmově zjednodušená a nerealistická. Stejně tak hloupě působí nahackování policejního audio-video přenosu a jeho veřejné vysílání do celých Spojených států. V protikladu s nedůvěryhodnými situacemi (prostě se nedá věřit, že by člen antiteroristického komanda byl takovou blumou) stojí herecký výkon Denzela Washingtona. Ten člověk nedostal Oscara za Training Day zbytečně.
Washington dává do filmu víc kreativního umu, než Cassavetes se scénáristou a kameramanem dohromady. Svým dílem přispívá zbytek hvězdného týmu, ovšem je hloupé pokukovat jen po hercích a nesledovat příběh, což se s přibývajícími minutami stává častým jevem, až ke konci filmu je celému kinu osud malého Archibalda lhostejný. Cassavetes jako režisér měl za úkol stupňovat napětí, nutit klást otázky a rafinovaně na ně odpovídat nebo na plátně prosadit tolik populární, a tak špatně chápanou kritiku společnosti. Kritika společnosti ve filmu, to je Kubrickův Mechanický pomeranč a Stoneovi Takoví normální zabijáci, dokonce i 15 minut, kritika společnosti, to je pitva a vyvolání odporu v divácích, nikoliv uklidňující pohlazení Johna Quincyho Archibalda. Podle všeho má Hollywood tyto sametové anti-sociální výkřiky v lásce. Tudíž jediným opravdovým důvodem, proč se zbavit přebytečných stodvaceti korun za lístek do kina, je Denzel Washington. A jsme znovu u toho: chodit na film jen kvůli herci...?
Související odkazy: oficiální stránka
John Q. (John Q., USA 2002) Hrají: Denzel Washington (John Quincy Archibald), Kimberly Elise (Denise Archibald), Anne Heche (Rebecca Payne), James Woods (dr. Turner), Robert Duvall (Frank Grimes), Ray Liotta (Monroe), Larry King; Scénář: James Kearns; Hudba: Aaron Zigman; Kamera: Rogier Stoffers; Režie: Nick Cassavetes; 118 minut, titulky
Nejposlouchanější
-
Molière: Lakomec. Ivan Trojan v titulní roli slavné komedie, v níž jde o peníze až v první řadě
-
Jaroslav Hašek: Na opuštěné latríně, Spravedlnost zvítězí. Dvě humoresky od mistra české literatury
-
Alexandre Dumas ml.: Dáma s kaméliemi. Příběh o tragické lásce pařížské kurtizány
-
Venuše v kožichu. Trýzeň a ponížení jako nejvyšší důkaz lásky v erotickém románu Sacher-Masocha
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
