Jmenuji se Francimór. O prvním cimbálu třetí generace i koncertní hudbě 20. a 21. století pro tento nástroj
„Na cimbál jsem začal hrát asi v sedmi letech, jednalo se tenkrát o rozvrzané a rozladěné nástroje, které jsou kupodivu ještě dnes standardem na mnohých evropských univerzitách. Nástroj, který jsem pojmenoval Francimór, tak přirozeně budí úžas, kdekoli na něm hraji, například na koncertech s Ensemble Modern“, začíná své ohlédnutí za novou etapou vývoje koncertního cimbálu jeden z předních evropských hráčů Daniel Skála.
Každý cimbál je originál
Za stavbou Francimóru, prvním koncertním cimbálem třetí generace, stál Vladimír Holiš z Myslíku v Palkovicích na Frýdecko – Místecku, který na finální podobě zcela moderního typu cimbálu pracoval dobrých třicet let . V 90. letech začínal stavět cimbály, které už mohly konkurovat těm maďarským a na které pak bylo možné hrát náročné party. A s vývojem jakéhokoliv nástroje rostou i možnosti skladatelů.
Akademie zavítá do dílny Holišova syna Miroslava, který po předčasné smrti svého otce převzal jeho „stavitelské“ řemeslo a staví šest typů cimbálů, které putují do celého světa. „Všechno začíná v lese výběrem dřeva“, usmívá se Miroslav Holiš a hladí už vysušené smrkové a javorové fošny. Pro „rezonanční“ dřevo nejvyšší kvality musí jezdit do Rakouska, v našich lesích už tak kvalitní není. V dílně to překrásně voní, sleduji trpělivou ruční práci jednoho ze tří zaměstnanců. Sám vyrobí cimbál podobný Francimóru asi za 400 hodin. Miroslav Holiš rozeznívá pro rozhlasový mikrofon cimbál, který brzy poputuje do Maďarska a zdůrazňuje přitom skutečnost, že každý cimbál zní jinak a je originálem se vším všudy, stejně jako každý strom v lese.
Od historie po žhavou současnost
První koncertní cimbál byl sestaven roku 1872. Paradoxně jej v Maďarsku postavil Josef Schunda z Dubče u Říčan, který vandroval za svým strýcem do Pešti a svůj byznys založil na tom, že dříve populární „závěsný“ cimbálek zvětšil a hlavně jej doslova postavil na nohy. A „národní“ nástroj byl v Maďarsku na světě. Do historie i žhavé současnosti cimbálu, stále tak trochu spojovaného pouze s folklórní hudbou, nás zavede právě Daniel Skála, který poodhalí zákulisí koncertní hudby pro cimbál - nástroje, který se díky své barvě bezvadně pojí s ostatními nástroji v orchestru a stává se čím dál tím častěji součástí kompozic skladatelů dneška. Díky natáčení Daniela Skály v Českém rozhlase Ostrava uslyšíme nové nahrávky hudby Aloise Háby, Györgyho Kurtága, Jaromíra Dadáka nebo Jiřího Kadeřábka. Pořídil je mistr zvuku Lubomír Výrek a hudební režisér František Mixa.
Hovoří virtuózní hráč Daniel Skála a ve své dílně v Palkovicích stavitel cimbálů Miroslav Holiš. Součástí pořadu jsou exkluzivní studiové snímky skladatelů Györgyho Kurtága, Aloise Háby, Jaromíra Dadáka, Miloslava Ištvana, Kamilló Lendvaye nebo Jiřího Kadeřábka. Na cimbál hraje Daniel Skála. Připravila a slovem provází Renáta Spisarová.
Související
-
Mezinárodní festival cimbálu. O současnosti i historii soutěže ve Valašském Meziříčí s Janem Rokytou
O současnosti i historii soutěže ve Valašském Meziříčí s hudebními ukázkami z koncertu vítězů z roku 2021. Připravil a uvádí Jan Rokyta.
Nejposlouchanější
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění, o lidských vášních a bohu
-
Giacomo Casanova: Historie mého života. Paměti slavného svůdce žen i diplomata, umělce a špióna
-
Josef Váchal: Krvavý román. Temná krása literární krutosti
-
Připomeňte si Aloise Švehlíka jako Caesara v titulní roli Shakespearova dramatu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka